1.
प्रथमोऽध्यायः
Chapter 1
2.
द्वितीयोऽध्यायः
Chapter 2
3.
तृतीयोऽध्यायः
Chapter 3
4.
चतुर्थोऽध्यायः
Chapter 4
5.
पञ्चमोऽध्यायः
Chapter 5
6.
षष्ठोऽध्यायः
Chapter 6
7.
सप्तमोऽध्यायः
Chapter 7
8.
अष्टमोऽध्यायः
Chapter 8
9.
नवमोऽध्यायः
Chapter 9
10.
दशमोऽध्यायः
Chapter 10
11.
एकादशोध्यायः
Chapter 11
12.
द्वादशोऽध्यायः
Chapter 12
13.
त्रयोदशोऽध्यायः
Chapter 13
14.
चतुर्दशोऽध्यायः
Chapter 14
15.
पञ्चदशोऽध्यायः
Chapter 15
16.
षोडशोऽध्यायः
Chapter 16
17.
सप्तदशोऽध्यायः
Chapter 17
18.
अष्टादशोऽध्यायः
Chapter 18
19.
एकोनविंशोऽध्यायः
Chapter 19
20.
विंशोऽध्यायः
Chapter 20
21.
एकविंशोऽध्यायः
Chapter 21
22.
द्वाविंशोऽध्यायः
Chapter 22
23.
त्रयोविंशोऽध्यायः
Chapter 23
24.
चतुर्विंशोऽध्यायः
Chapter 24
25.
पञ्चविंशोऽध्यायः
Chapter 25
26.
षड्विंशोऽध्यायः
Chapter 26
27.
सप्तविंशोऽध्यायः
Chapter 27
28.
अष्टाविंशोऽध्यायः
Chapter 28
29.
एकोनत्रिंशोऽध्यायः
Chapter 29
30.
त्रिंशोऽध्यायः
Chapter 30
31.
एकत्रिंशोऽध्यायः
Chapter 31
32.
द्वात्रिंशोऽध्यायः
Chapter 32
33.
त्रयस्त्रिंशोऽध्यायः
Chapter 33
34.
चतुस्त्रिंशोऽध्यायः
Chapter 34
35.
पञ्चत्रिंशोऽध्यायः
Chapter 35
36.
षट्त्रिंशोऽध्यायः
Chapter 36
37.
सप्तत्रिंशोऽध्यायः
Chapter 37
38.
अष्टात्रिंशोऽध्यायः
Chapter 38
39.
एकोनचत्वारिंशोऽध्यायः
Chapter 39
40.
चत्वारिंशोऽध्यायः
Chapter 40
41.
एकचत्वारिंशोऽध्यायः
Chapter 41
42.
द्विचत्वारिंशोऽध्यायः
Chapter 42
43.
त्रिचत्वारिंशोऽध्यायः
Chapter 43
44.
चतुश्चत्वारिंशोऽध्यायः
Chapter 44
45.
पञ्चचत्वारिंशोऽध्यायः
Chapter 45
46.
षट्चत्वारिंशोऽध्यायः
Chapter 46
47.
सप्तचत्वारिंशोऽध्यायः
Chapter 47
48.
अष्टचत्वारिंशोऽध्यायः
Chapter 48
49.
एकोनपञ्चाशत्तमोऽध्यायः
Chapter 49
50.
पञ्चाशत्तमोऽध्यायः
Chapter 50
51.
एकपञ्चाशत्तमोऽध्यायः
Chapter 51
52.
द्विपञ्चाशत्तमोऽध्यायः
Chapter 52
53.
त्रिपञ्चाशत्तमोऽध्यायः
Chapter 53
54.
चतुःपञ्चाशत्तमोऽध्यायः
Chapter 54
55.
पञ्चपञ्चाशत्तमोऽध्यायः
Chapter 55
56.
षट्पञ्चाशत्तमोऽध्यायः
Chapter 56
57.
सप्तपञ्चाशत्तमोऽध्यायः
Chapter 57
58.
अष्टपञ्चाशत्तमोऽध्यायः
Chapter 58
59.
एकोनषष्टितमोऽध्यायः
Chapter 59
60.
षष्टितमोऽध्यायः
Chapter 60
61.
एकषष्टितमोऽध्यायः
Chapter 61
62.
द्विषष्टितमोऽध्यायः
Chapter 62
63.
त्रिषष्टितमोऽध्यायः
Chapter 63
64.
चतुःषष्टितमोऽध्यायः
Chapter 64
65.
पञ्चषष्टितमोऽध्यायः
Chapter 65
66.
षट्षष्टितमोऽध्यायः
Chapter 66
67.
सप्तषष्टितमोऽध्यायः
Chapter 67
68.
अष्टषष्टितमोऽध्यायः
Chapter 68
69.
एकोनसप्ततितमोऽध्यायः
Chapter 69
70.
सप्ततितमोऽध्यायः
Chapter 70
71.
एकसप्ततितमोऽध्यायः
Chapter 71
72.
द्विसप्ततितमोऽध्यायः
Chapter 72
73.
त्रिसप्ततितमोऽध्यायः
Chapter 73
74.
चतुःसप्ततितमोऽध्यायः
Chapter 74
75.
पञ्चसप्ततितमोऽध्यायः
Chapter 75
76.
षट्सप्ततितमोऽध्यायः
Chapter 76
77.
सप्तसप्ततितमोऽध्यायः
Chapter 77
78.
अष्टसप्ततितमोऽध्यायः
Chapter 78
79.
एकोनाशीतितमोऽध्यायः
Chapter 79
80.
अशीतितमोऽध्यायः
Chapter 80
81.
एकाशीतितमोऽध्यायः
Chapter 81
82.
द्व्यशीतितमोऽध्यायः
Chapter 82
83.
त्र्यशीतितमोऽध्यायः
Chapter 83
84.
चतुरशीतितमोऽध्यायः
Chapter 84
85.
पञ्चाशीतितमोऽध्यायः
Chapter 85
•
षडशीतितमोऽध्यायः
Chapter 86
87.
सप्ताशीतितमोऽध्यायः
Chapter 87
88.
अष्टाशीतितमोऽध्यायः
Chapter 88
89.
एकोननवतितमोऽध्यायः
Chapter 89
90.
नवतितमोऽध्यायः
Chapter 90
Progress:93.8%
तेभ्यः स्ववीक्षणविनष्टतमिस्रदृग्भ्यः क्षेमं त्रिलोकगुरुरर्थदृशं च यच्छन् । शृण्वन् दिगन्तधवलं स्वयशोऽशुभघ्नं गीतं सुरैर्नृभिरगाच्छनकैर्विदेहान् ।। १०-८६-२१ ।।
sanskrit
Simply by glancing at those who came to see Him, Lord Kṛṣṇa, the spiritual master of the three worlds, delivered them from the blindness of materialism. As He thus endowed them with fearlessness and divine vision, He heard demigods and men singing His glories, which purify the entire universe and destroy all misfortune. Gradually, He reached Videha. ।। 10-86-21 ।।
english translation
तीनों लोकों के आध्यात्मिक गुरु भगवान कृष्ण ने, जो लोग उनके दर्शन करने आए थे, उन पर दृष्टि डालकर ही उन्हें भौतिकवाद के अंधेपन से मुक्ति दिला दी। इस प्रकार उन्होंने उन्हें निर्भयता और दिव्य दृष्टि प्रदान की, उन्होंने देवताओं और मनुष्यों को अपनी महिमा गाते हुए सुना, जो पूरे ब्रह्मांड को शुद्ध करती है और सभी दुर्भाग्य को नष्ट कर देती है। धीरे-धीरे वे विदेह पहुँचे। ।। १०-८६-२१ ।।
hindi translation
tebhyaH svavIkSaNavinaSTatamisradRgbhyaH kSemaM trilokagururarthadRzaM ca yacchan | zaRNvan digantadhavalaM svayazo'zubhaghnaM gItaM surairnRbhiragAcchanakairvidehAn || 10-86-21 ||
hk transliteration by Sanscriptतेऽच्युतं प्राप्तमाकर्ण्य पौरा जानपदा नृप । अभीयुर्मुदितास्तस्मै गृहीतार्हणपाणयः ।। १०-८६-२२ ।।
sanskrit
Hearing that Lord Acyuta had arrived, O King, the residents of the cities and villages of Videha joyfully came forth to receive Him with offerings in their hands. ।। 10-86-22 ।।
english translation
हे राजन, यह सुनकर कि भगवान अच्युत आये हैं, विदेह के नगरों और गांवों के निवासी खुशी-खुशी हाथों में प्रसाद लेकर उनका स्वागत करने के लिए आगे आये। ।। १०-८६-२२ ।।
hindi translation
te'cyutaM prAptamAkarNya paurA jAnapadA nRpa | abhIyurmuditAstasmai gRhItArhaNapANayaH || 10-86-22 ||
hk transliteration by Sanscriptदृष्ट्वा त उत्तमश्लोकं प्रीत्युत्फुल्लाननाशयाः । कैर्धृताञ्जलिभिर्नेमुः श्रुतपूर्वांस्तथा मुनीन् ।। १०-८६-२३ ।।
sanskrit
As soon as the people saw Lord Uttamaḥśloka, their faces and hearts blossomed with affection. Joining their palms above their heads, they bowed down to the Lord and to the sages accompanying Him, whom they had previously only heard about. ।। 10-86-23 ।।
english translation
जैसे ही लोगों ने भगवान उत्तमश्लोक को देखा, उनके चेहरे और हृदय स्नेह से खिल उठे। अपने सिरों के ऊपर हथेलियाँ जोड़कर, उन्होंने भगवान और उनके साथ आए ऋषियों को प्रणाम किया, जिनके बारे में उन्होंने पहले केवल सुना था। ।। १०-८६-२३ ।।
hindi translation
dRSTvA ta uttamazlokaM prItyutphullAnanAzayAH | kairdhRtAJjalibhirnemuH zrutapUrvAMstathA munIn || 10-86-23 ||
hk transliteration by Sanscriptस्वानुग्रहाय सम्प्राप्तं मन्वानौ तं जगद्गुरुम् । मैथिलः श्रुतदेवश्च पादयोः पेततुः प्रभोः ।। १०-८६-२४ ।।
sanskrit
Both the King of Mithilā and Śrutadeva fell at the Lord’s feet, each thinking that the spiritual master of the universe had come there just to show him mercy. ।। 10-86-24 ।।
english translation
मिथिला के राजा और श्रुतदेव दोनों भगवान के चरणों में गिर पड़े, प्रत्येक ने सोचा कि ब्रह्मांड के आध्यात्मिक गुरु सिर्फ उन पर दया दिखाने के लिए वहां आए थे। ।। १०-८६-२४ ।।
hindi translation
svAnugrahAya samprAptaM manvAnau taM jagadgurum | maithilaH zrutadevazca pAdayoH petatuH prabhoH || 10-86-24 ||
hk transliteration by Sanscriptन्यमन्त्रयेतां दाशार्हमातिथ्येन सह द्विजैः । मैथिलः श्रुतदेवश्च युगपत्संहताञ्जली ।। १०-८६-२५ ।।
sanskrit
At exactly the same time, King Maithila and Śrutadeva each went forward with joined palms and invited the Lord of the Daśārhas to be his guest, along with the brāhmaṇa sages. ।। 10-86-25 ।।
english translation
ठीक उसी समय, राजा मैथिल और श्रुतदेव दोनों हाथ जोड़कर आगे बढ़े और ब्राह्मण ऋषियों के साथ दशार्ह के भगवान को अपने अतिथि बनने के लिए आमंत्रित किया। ।। १०-८६-२५ ।।
hindi translation
nyamantrayetAM dAzArhamAtithyena saha dvijaiH | maithilaH zrutadevazca yugapatsaMhatAJjalI || 10-86-25 ||
hk transliteration by SanscriptSrimad Bhagavatam
Progress:93.8%
तेभ्यः स्ववीक्षणविनष्टतमिस्रदृग्भ्यः क्षेमं त्रिलोकगुरुरर्थदृशं च यच्छन् । शृण्वन् दिगन्तधवलं स्वयशोऽशुभघ्नं गीतं सुरैर्नृभिरगाच्छनकैर्विदेहान् ।। १०-८६-२१ ।।
sanskrit
Simply by glancing at those who came to see Him, Lord Kṛṣṇa, the spiritual master of the three worlds, delivered them from the blindness of materialism. As He thus endowed them with fearlessness and divine vision, He heard demigods and men singing His glories, which purify the entire universe and destroy all misfortune. Gradually, He reached Videha. ।। 10-86-21 ।।
english translation
तीनों लोकों के आध्यात्मिक गुरु भगवान कृष्ण ने, जो लोग उनके दर्शन करने आए थे, उन पर दृष्टि डालकर ही उन्हें भौतिकवाद के अंधेपन से मुक्ति दिला दी। इस प्रकार उन्होंने उन्हें निर्भयता और दिव्य दृष्टि प्रदान की, उन्होंने देवताओं और मनुष्यों को अपनी महिमा गाते हुए सुना, जो पूरे ब्रह्मांड को शुद्ध करती है और सभी दुर्भाग्य को नष्ट कर देती है। धीरे-धीरे वे विदेह पहुँचे। ।। १०-८६-२१ ।।
hindi translation
tebhyaH svavIkSaNavinaSTatamisradRgbhyaH kSemaM trilokagururarthadRzaM ca yacchan | zaRNvan digantadhavalaM svayazo'zubhaghnaM gItaM surairnRbhiragAcchanakairvidehAn || 10-86-21 ||
hk transliteration by Sanscriptतेऽच्युतं प्राप्तमाकर्ण्य पौरा जानपदा नृप । अभीयुर्मुदितास्तस्मै गृहीतार्हणपाणयः ।। १०-८६-२२ ।।
sanskrit
Hearing that Lord Acyuta had arrived, O King, the residents of the cities and villages of Videha joyfully came forth to receive Him with offerings in their hands. ।। 10-86-22 ।।
english translation
हे राजन, यह सुनकर कि भगवान अच्युत आये हैं, विदेह के नगरों और गांवों के निवासी खुशी-खुशी हाथों में प्रसाद लेकर उनका स्वागत करने के लिए आगे आये। ।। १०-८६-२२ ।।
hindi translation
te'cyutaM prAptamAkarNya paurA jAnapadA nRpa | abhIyurmuditAstasmai gRhItArhaNapANayaH || 10-86-22 ||
hk transliteration by Sanscriptदृष्ट्वा त उत्तमश्लोकं प्रीत्युत्फुल्लाननाशयाः । कैर्धृताञ्जलिभिर्नेमुः श्रुतपूर्वांस्तथा मुनीन् ।। १०-८६-२३ ।।
sanskrit
As soon as the people saw Lord Uttamaḥśloka, their faces and hearts blossomed with affection. Joining their palms above their heads, they bowed down to the Lord and to the sages accompanying Him, whom they had previously only heard about. ।। 10-86-23 ।।
english translation
जैसे ही लोगों ने भगवान उत्तमश्लोक को देखा, उनके चेहरे और हृदय स्नेह से खिल उठे। अपने सिरों के ऊपर हथेलियाँ जोड़कर, उन्होंने भगवान और उनके साथ आए ऋषियों को प्रणाम किया, जिनके बारे में उन्होंने पहले केवल सुना था। ।। १०-८६-२३ ।।
hindi translation
dRSTvA ta uttamazlokaM prItyutphullAnanAzayAH | kairdhRtAJjalibhirnemuH zrutapUrvAMstathA munIn || 10-86-23 ||
hk transliteration by Sanscriptस्वानुग्रहाय सम्प्राप्तं मन्वानौ तं जगद्गुरुम् । मैथिलः श्रुतदेवश्च पादयोः पेततुः प्रभोः ।। १०-८६-२४ ।।
sanskrit
Both the King of Mithilā and Śrutadeva fell at the Lord’s feet, each thinking that the spiritual master of the universe had come there just to show him mercy. ।। 10-86-24 ।।
english translation
मिथिला के राजा और श्रुतदेव दोनों भगवान के चरणों में गिर पड़े, प्रत्येक ने सोचा कि ब्रह्मांड के आध्यात्मिक गुरु सिर्फ उन पर दया दिखाने के लिए वहां आए थे। ।। १०-८६-२४ ।।
hindi translation
svAnugrahAya samprAptaM manvAnau taM jagadgurum | maithilaH zrutadevazca pAdayoH petatuH prabhoH || 10-86-24 ||
hk transliteration by Sanscriptन्यमन्त्रयेतां दाशार्हमातिथ्येन सह द्विजैः । मैथिलः श्रुतदेवश्च युगपत्संहताञ्जली ।। १०-८६-२५ ।।
sanskrit
At exactly the same time, King Maithila and Śrutadeva each went forward with joined palms and invited the Lord of the Daśārhas to be his guest, along with the brāhmaṇa sages. ।। 10-86-25 ।।
english translation
ठीक उसी समय, राजा मैथिल और श्रुतदेव दोनों हाथ जोड़कर आगे बढ़े और ब्राह्मण ऋषियों के साथ दशार्ह के भगवान को अपने अतिथि बनने के लिए आमंत्रित किया। ।। १०-८६-२५ ।।
hindi translation
nyamantrayetAM dAzArhamAtithyena saha dvijaiH | maithilaH zrutadevazca yugapatsaMhatAJjalI || 10-86-25 ||
hk transliteration by Sanscript