1.

प्रथमोऽध्यायः

Chapter 1

2.

द्वितीयोऽध्यायः

Chapter 2

3.

तृतीयोऽध्यायः

Chapter 3

4.

चतुर्थोऽध्यायः

Chapter 4

5.

पञ्चमोऽध्यायः

Chapter 5

6.

षष्ठोऽध्यायः

Chapter 6

7.

सप्तमोऽध्यायः

Chapter 7

8.

अष्टमोऽध्यायः

Chapter 8

9.

नवमोऽध्यायः

Chapter 9

10.

दशमोऽध्यायः

Chapter 10

11.

एकादशोध्यायः

Chapter 11

12.

द्वादशोऽध्यायः

Chapter 12

13.

त्रयोदशोऽध्यायः

Chapter 13

14.

चतुर्दशोऽध्यायः

Chapter 14

15.

पञ्चदशोऽध्यायः

Chapter 15

16.

षोडशोऽध्यायः

Chapter 16

17.

सप्तदशोऽध्यायः

Chapter 17

18.

अष्टादशोऽध्यायः

Chapter 18

19.

एकोनविंशोऽध्यायः

Chapter 19

20.

विंशोऽध्यायः

Chapter 20

21.

एकविंशोऽध्यायः

Chapter 21

22.

द्वाविंशोऽध्यायः

Chapter 22

23.

त्रयोविंशोऽध्यायः

Chapter 23

24.

चतुर्विंशोऽध्यायः

Chapter 24

25.

पञ्चविंशोऽध्यायः

Chapter 25

26.

षड्विंशोऽध्यायः

Chapter 26

27.

सप्तविंशोऽध्यायः

Chapter 27

28.

अष्टाविंशोऽध्यायः

Chapter 28

29.

एकोनत्रिंशोऽध्यायः

Chapter 29

30.

त्रिंशोऽध्यायः

Chapter 30

31.

एकत्रिंशोऽध्यायः

Chapter 31

32.

द्वात्रिंशोऽध्यायः

Chapter 32

33.

त्रयस्त्रिंशोऽध्यायः

Chapter 33

34.

चतुस्त्रिंशोऽध्यायः

Chapter 34

35.

पञ्चत्रिंशोऽध्यायः

Chapter 35

36.

षट्त्रिंशोऽध्यायः

Chapter 36

37.

सप्तत्रिंशोऽध्यायः

Chapter 37

38.

अष्टात्रिंशोऽध्यायः

Chapter 38

39.

एकोनचत्वारिंशोऽध्यायः

Chapter 39

40.

चत्वारिंशोऽध्यायः

Chapter 40

41.

एकचत्वारिंशोऽध्यायः

Chapter 41

42.

द्विचत्वारिंशोऽध्यायः

Chapter 42

43.

त्रिचत्वारिंशोऽध्यायः

Chapter 43

44.

चतुश्चत्वारिंशोऽध्यायः

Chapter 44

45.

पञ्चचत्वारिंशोऽध्यायः

Chapter 45

46.

षट्चत्वारिंशोऽध्यायः

Chapter 46

47.

सप्तचत्वारिंशोऽध्यायः

Chapter 47

48.

अष्टचत्वारिंशोऽध्यायः

Chapter 48

49.

एकोनपञ्चाशत्तमोऽध्यायः

Chapter 49

50.

पञ्चाशत्तमोऽध्यायः

Chapter 50

51.

एकपञ्चाशत्तमोऽध्यायः

Chapter 51

52.

द्विपञ्चाशत्तमोऽध्यायः

Chapter 52

53.

त्रिपञ्चाशत्तमोऽध्यायः

Chapter 53

54.

चतुःपञ्चाशत्तमोऽध्यायः

Chapter 54

55.

पञ्चपञ्चाशत्तमोऽध्यायः

Chapter 55

56.

षट्पञ्चाशत्तमोऽध्यायः

Chapter 56

57.

सप्तपञ्चाशत्तमोऽध्यायः

Chapter 57

58.

अष्टपञ्चाशत्तमोऽध्यायः

Chapter 58

59.

एकोनषष्टितमोऽध्यायः

Chapter 59

60.

षष्टितमोऽध्यायः

Chapter 60

61.

एकषष्टितमोऽध्यायः

Chapter 61

62.

द्विषष्टितमोऽध्यायः

Chapter 62

63.

त्रिषष्टितमोऽध्यायः

Chapter 63

64.

चतुःषष्टितमोऽध्यायः

Chapter 64

65.

पञ्चषष्टितमोऽध्यायः

Chapter 65

66.

षट्षष्टितमोऽध्यायः

Chapter 66

67.

सप्तषष्टितमोऽध्यायः

Chapter 67

68.

अष्टषष्टितमोऽध्यायः

Chapter 68

69.

एकोनसप्ततितमोऽध्यायः

Chapter 69

70.

सप्ततितमोऽध्यायः

Chapter 70

71.

एकसप्ततितमोऽध्यायः

Chapter 71

72.

द्विसप्ततितमोऽध्यायः

Chapter 72

73.

त्रिसप्ततितमोऽध्यायः

Chapter 73

74.

चतुःसप्ततितमोऽध्यायः

Chapter 74

75.

पञ्चसप्ततितमोऽध्यायः

Chapter 75

76.

षट्सप्ततितमोऽध्यायः

Chapter 76

77.

सप्तसप्ततितमोऽध्यायः

Chapter 77

78.

अष्टसप्ततितमोऽध्यायः

Chapter 78

79.

एकोनाशीतितमोऽध्यायः

Chapter 79

80.

अशीतितमोऽध्यायः

Chapter 80

81.

एकाशीतितमोऽध्यायः

Chapter 81

82.

द्व्यशीतितमोऽध्यायः

Chapter 82

83.

त्र्यशीतितमोऽध्यायः

Chapter 83

84.

चतुरशीतितमोऽध्यायः

Chapter 84

85.

पञ्चाशीतितमोऽध्यायः

Chapter 85

86.

षडशीतितमोऽध्यायः

Chapter 86

87.

सप्ताशीतितमोऽध्यायः

Chapter 87

अष्टाशीतितमोऽध्यायः

Chapter 88

89.

एकोननवतितमोऽध्यायः

Chapter 89

90.

नवतितमोऽध्यायः

Chapter 90

Progress:96.1%

राजोवाच देवासुरमनुष्येषु ये भजन्त्यशिवं शिवम् । प्रायस्ते धनिनो भोजा न तु लक्ष्म्याः पतिं हरिम् ।। १०-८८-१ ।।

King Parīkṣit said: Those demigods, demons and humans who worship Lord Śiva, a strict renunciant, usually enjoy wealth and sense gratification, while the worshipers of the Supreme Lord Hari, the husband of the goddess of fortune, do not. ।। 10-88-1 ।।

english translation

राजा परीक्षित ने कहा: वे देवता, राक्षस और मनुष्य जो सख्त त्यागी भगवान शिव की पूजा करते हैं, आमतौर पर धन और इंद्रिय संतुष्टि का आनंद लेते हैं, जबकि भाग्य की देवी के पति, भगवान हरि के उपासक ऐसा नहीं करते हैं। ।। १०-८८-१ ।।

hindi translation

rAjovAca devAsuramanuSyeSu ye bhajantyazivaM zivam | prAyaste dhanino bhojA na tu lakSmyAH patiM harim || 10-88-1 ||

hk transliteration by Sanscript

एतद्वेदितुमिच्छामः सन्देहोऽत्र महान् हि नः । विरुद्धशीलयोः प्रभ्वोर्विरुद्धा भजतां गतिः ।। १०-८८-२ ।।

We wish to properly understand this matter, which greatly puzzles us. Indeed, the results attained by the worshipers of these two lords of opposite characters are contrary to what one would expect. ।। 10-88-2 ।।

english translation

हम इस बात को ठीक से समझना चाहते हैं, जो हमें बहुत उलझाती है। वास्तव में, विपरीत चरित्र वाले इन दो भगवानों के उपासकों द्वारा प्राप्त परिणाम किसी की अपेक्षा के विपरीत होते हैं। ।। १०-८८-२ ।।

hindi translation

etadveditumicchAmaH sandeho'tra mahAn hi naH | viruddhazIlayoH prabhvorviruddhA bhajatAM gatiH || 10-88-2 ||

hk transliteration by Sanscript

श्रीशुक उवाच शिवः शक्तियुतः शश्वत्त्रिलिङ्गो गुणसंवृतः । वैकारिकस्तैजसश्च तामसश्चेत्यहं त्रिधा ।। १०-८८-३ ।।

Śrī Śukadeva said: Lord Śiva is always united with his personal energy, the material nature. Manifesting himself in three features in response to the entreaties of nature’s three modes, he thus embodies the threefold principle of material ego in goodness, passion and ignorance. ।। 10-88-3 ।।

english translation

श्री शुकदेव ने कहा: भगवान शिव हमेशा अपनी व्यक्तिगत ऊर्जा, भौतिक प्रकृति के साथ एकजुट रहते हैं। प्रकृति के तीन गुणों की विनती के जवाब में खुद को तीन विशेषताओं में प्रकट करते हुए, वह इस प्रकार भौतिक अहंकार के तीन गुना सिद्धांत - अच्छाई, जुनून और अज्ञान का प्रतीक है। ।। १०-८८-३ ।।

hindi translation

zrIzuka uvAca zivaH zaktiyutaH zazvattriliGgo guNasaMvRtaH | vaikArikastaijasazca tAmasazcetyahaM tridhA || 10-88-3 ||

hk transliteration by Sanscript

ततो विकारा अभवन् षोडशामीषु कञ्चन । उपधावन् विभूतीनां सर्वासामश्नुते गतिम् ।। १०-८८-४ ।।

The sixteen elements have evolved as transformations of that false ego. When a devotee of Lord Śiva worships his manifestation in any one of these elements, the devotee obtains all sorts of corresponding enjoyable opulences. ।। 10-88-4 ।।

english translation

सोलह तत्त्व उस मिथ्या अहंकार के रूपान्तरण के रूप में विकसित हुए हैं। जब भगवान शिव का भक्त इनमें से किसी एक तत्व में उनकी अभिव्यक्ति की पूजा करता है, तो भक्त को सभी प्रकार के आनंददायक ऐश्वर्य प्राप्त होते हैं। ।। १०-८८-४ ।।

hindi translation

tato vikArA abhavan SoDazAmISu kaJcana | upadhAvan vibhUtInAM sarvAsAmaznute gatim || 10-88-4 ||

hk transliteration by Sanscript

हरिर्हि निर्गुणः साक्षात्पुरुषः प्रकृतेः परः । स सर्वदृगुपद्रष्टा तं भजन् निर्गुणो भवेत् ।। १०-८८-५ ।।

Lord Hari, however, has no connection with the material modes. He is the Supreme Personality of Godhead, the all-seeing eternal witness, who is transcendental to material nature. One who worships Him becomes similarly free from the material modes. ।। 10-88-5 ।।

english translation

हालाँकि, भगवान हरि का भौतिक गुणों से कोई संबंध नहीं है। वह भगवान का सर्वोच्च व्यक्तित्व, सर्वदर्शी शाश्वत साक्षी है, जो भौतिक प्रकृति से परे है। जो उनकी पूजा करता है वह भौतिक गुणों से मुक्त हो जाता है। ।। १०-८८-५ ।।

hindi translation

harirhi nirguNaH sAkSAtpuruSaH prakRteH paraH | sa sarvadRgupadraSTA taM bhajan nirguNo bhavet || 10-88-5 ||

hk transliteration by Sanscript