1.

प्रथमोऽध्यायः

Chapter 1

2.

द्वितीयोऽध्यायः

Chapter 2

3.

तृतीयोऽध्यायः

Chapter 3

4.

चतुर्थोऽध्यायः

Chapter 4

5.

पञ्चमोऽध्यायः

Chapter 5

6.

षष्ठोऽध्यायः

Chapter 6

7.

सप्तमोऽध्यायः

Chapter 7

8.

अष्टमोऽध्यायः

Chapter 8

9.

नवमोऽध्यायः

Chapter 9

10.

दशमोऽध्यायः

Chapter 10

11.

एकादशोध्यायः

Chapter 11

द्वादशोऽध्यायः

Chapter 12

13.

त्रयोदशोऽध्यायः

Chapter 13

14.

चतुर्दशोऽध्यायः

Chapter 14

15.

पञ्चदशोऽध्यायः

Chapter 15

16.

षोडशोऽध्यायः

Chapter 16

17.

सप्तदशोऽध्यायः

Chapter 17

18.

अष्टादशोऽध्यायः

Chapter 18

19.

एकोनविंशोऽध्यायः

Chapter 19

20.

विंशोऽध्यायः

Chapter 20

21.

एकविंशोऽध्यायः

Chapter 21

22.

द्वाविंशोऽध्यायः

Chapter 22

23.

त्रयोविंशोऽध्यायः

Chapter 23

24.

चतुर्विंशोऽध्यायः

Chapter 24

25.

पञ्चविंशोऽध्यायः

Chapter 25

26.

षड्विंशोऽध्यायः

Chapter 26

27.

सप्तविंशोऽध्यायः

Chapter 27

28.

अष्टाविंशोऽध्यायः

Chapter 28

29.

एकोनत्रिंशोऽध्यायः

Chapter 29

30.

त्रिंशोऽध्यायः

Chapter 30

31.

एकत्रिंशोऽध्यायः

Chapter 31

32.

द्वात्रिंशोऽध्यायः

Chapter 32

33.

त्रयस्त्रिंशोऽध्यायः

Chapter 33

34.

चतुस्त्रिंशोऽध्यायः

Chapter 34

35.

पञ्चत्रिंशोऽध्यायः

Chapter 35

36.

षट्त्रिंशोऽध्यायः

Chapter 36

37.

सप्तत्रिंशोऽध्यायः

Chapter 37

38.

अष्टात्रिंशोऽध्यायः

Chapter 38

39.

एकोनचत्वारिंशोऽध्यायः

Chapter 39

40.

चत्वारिंशोऽध्यायः

Chapter 40

41.

एकचत्वारिंशोऽध्यायः

Chapter 41

42.

द्विचत्वारिंशोऽध्यायः

Chapter 42

43.

त्रिचत्वारिंशोऽध्यायः

Chapter 43

44.

चतुश्चत्वारिंशोऽध्यायः

Chapter 44

45.

पञ्चचत्वारिंशोऽध्यायः

Chapter 45

46.

षट्चत्वारिंशोऽध्यायः

Chapter 46

47.

सप्तचत्वारिंशोऽध्यायः

Chapter 47

48.

अष्टचत्वारिंशोऽध्यायः

Chapter 48

49.

एकोनपञ्चाशत्तमोऽध्यायः

Chapter 49

50.

पञ्चाशत्तमोऽध्यायः

Chapter 50

51.

एकपञ्चाशत्तमोऽध्यायः

Chapter 51

52.

द्विपञ्चाशत्तमोऽध्यायः

Chapter 52

53.

त्रिपञ्चाशत्तमोऽध्यायः

Chapter 53

54.

चतुःपञ्चाशत्तमोऽध्यायः

Chapter 54

55.

पञ्चपञ्चाशत्तमोऽध्यायः

Chapter 55

56.

षट्पञ्चाशत्तमोऽध्यायः

Chapter 56

57.

सप्तपञ्चाशत्तमोऽध्यायः

Chapter 57

58.

अष्टपञ्चाशत्तमोऽध्यायः

Chapter 58

59.

एकोनषष्टितमोऽध्यायः

Chapter 59

60.

षष्टितमोऽध्यायः

Chapter 60

61.

एकषष्टितमोऽध्यायः

Chapter 61

62.

द्विषष्टितमोऽध्यायः

Chapter 62

63.

त्रिषष्टितमोऽध्यायः

Chapter 63

64.

चतुःषष्टितमोऽध्यायः

Chapter 64

65.

पञ्चषष्टितमोऽध्यायः

Chapter 65

66.

षट्षष्टितमोऽध्यायः

Chapter 66

67.

सप्तषष्टितमोऽध्यायः

Chapter 67

68.

अष्टषष्टितमोऽध्यायः

Chapter 68

69.

एकोनसप्ततितमोऽध्यायः

Chapter 69

70.

सप्ततितमोऽध्यायः

Chapter 70

71.

एकसप्ततितमोऽध्यायः

Chapter 71

72.

द्विसप्ततितमोऽध्यायः

Chapter 72

73.

त्रिसप्ततितमोऽध्यायः

Chapter 73

74.

चतुःसप्ततितमोऽध्यायः

Chapter 74

75.

पञ्चसप्ततितमोऽध्यायः

Chapter 75

76.

षट्सप्ततितमोऽध्यायः

Chapter 76

77.

सप्तसप्ततितमोऽध्यायः

Chapter 77

78.

अष्टसप्ततितमोऽध्यायः

Chapter 78

79.

एकोनाशीतितमोऽध्यायः

Chapter 79

80.

अशीतितमोऽध्यायः

Chapter 80

81.

एकाशीतितमोऽध्यायः

Chapter 81

82.

द्व्यशीतितमोऽध्यायः

Chapter 82

83.

त्र्यशीतितमोऽध्यायः

Chapter 83

84.

चतुरशीतितमोऽध्यायः

Chapter 84

85.

पञ्चाशीतितमोऽध्यायः

Chapter 85

86.

षडशीतितमोऽध्यायः

Chapter 86

87.

सप्ताशीतितमोऽध्यायः

Chapter 87

88.

अष्टाशीतितमोऽध्यायः

Chapter 88

89.

एकोननवतितमोऽध्यायः

Chapter 89

90.

नवतितमोऽध्यायः

Chapter 90

Progress:12.9%

इत्थं सतां ब्रह्मसुखानुभूत्या दास्यं गतानां परदैवतेन । मायाश्रितानां नरदारकेण साकं विजह्रुः कृतपुण्यपुञ्जाः ।। १०-१२-११ ।।

In this way, all the cowherd boys used to play with Kṛṣṇa, who is the source of the Brahman effulgence for jñānīs desiring to merge into that effulgence, who is the Supreme Personality of Godhead for devotees who have accepted eternal servitorship, and who for ordinary persons is but another ordinary child. The cowherd boys, having accumulated the results of pious activities for many lives, were able to associate in this way with the Supreme Personality of Godhead. How can one explain their great fortune? ।। 10-12-11 ।।

english translation

इस तरह सारे बालक उन कृष्ण के साथ खेला करते जो ब्रह्मज्योति में लीन होने के इच्छुक ज्ञानियों के लिए उसके उद्गम हैं और उन भक्तों के लिए भगवान् हैं जिन्होंने नित्यदासता स्वीकार कर रखी है किन्तु सामान्य व्यक्तियों के लिए वे ही एक सामान्य बालक हैं। ग्वालबालों ने अनेक जन्मों के पुण्यकर्मों का फल संचित कर रखा था फलत: वे इस तरह भगवान् के साथ रह रहे थे। भला उनके इस महाभाग्य का वर्णन कौन कर सकता है? ।। १०-१२-११ ।।

hindi translation

itthaM satAM brahmasukhAnubhUtyA dAsyaM gatAnAM paradaivatena | mAyAzritAnAM naradArakeNa sAkaM vijahruH kRtapuNyapuJjAH || 10-12-11 ||

hk transliteration by Sanscript

यत्पादपांसुर्बहुजन्मकृच्छ्रतो धृतात्मभिर्योगिभिरप्यलभ्यः । स एव यद्दृग्विषयः स्वयं स्थितः किं वर्ण्यते दिष्टमतो व्रजौकसाम् ।। १०-१२-१२ ।।

Yogīs may undergo severe austerities and penances for many births by practicing yama, niyama, āsana and prāṇāyāma, none of which are easily performed. Yet in due course of time, when these yogīs attain the perfection of controlling the mind, they will still be unable to taste even a particle of dust from the lotus feet of the Supreme Personality of Godhead. What then can we describe about the great fortune of the inhabitants of Vrajabhūmi, Vṛndāvana, with whom the Supreme Personality of Godhead personally lived and who saw the Lord face to face? ।। 10-12-12 ।।

english translation

भले ही योगी अनेक जन्मों तक यम, नियम, आसन तथा प्राणायाम द्वारा जिनमें से कोई भी सरलता से नहीं किया जा सकता है, कठोर से कठोर तपस्या करें फिर भी समय आने पर जब इन योगियों को मन पर नियंत्रण करने की सिद्धि प्राप्त हो जाती है, तो भी वे भगवान् के चरणकमलों की धूल के एक कण तक का आस्वाद नहीं कर सकते। तो भला व्रजभूमि वृन्दावन के निवासियों के महाभाग्य के विषय में क्या कहा जाय जिनके साथ साथ साक्षात् भगवान् रहे और जिन्होंने उनका प्रत्यक्ष दर्शन किया? ।। १०-१२-१२ ।।

hindi translation

yatpAdapAMsurbahujanmakRcchrato dhRtAtmabhiryogibhirapyalabhyaH | sa eva yaddRgviSayaH svayaM sthitaH kiM varNyate diSTamato vrajaukasAm || 10-12-12 ||

hk transliteration by Sanscript

अथाघनामाभ्यपतन्महासुरस्तेषां सुखक्रीडनवीक्षणाक्षमः । नित्यं यदन्तर्निजजीवितेप्सुभिः पीतामृतैरप्यमरैः प्रतीक्ष्यते ।। १०-१२-१३ ।।

My dear King Parīkṣit, thereafter there appeared a great demon named Aghāsura, whose death was being awaited even by the demigods. The demigods drank nectar every day, but still they feared this great demon and awaited his death. This demon could not tolerate the transcendental pleasure being enjoyed in the forest by the cowherd boys. ।। 10-12-13 ।।

english translation

हे राजा परीक्षित, तत्पश्चात् वहाँ पर एक विशाल असुर प्रकट हुआ जिसका नाम अघासुर था और देवता तक जिसकी मृत्यु की प्रतीक्षा कर रहे थे। यद्यपि देवता प्रतिदिन अमृत-पान करते थे फिर भी वे इस महान् असुर से डरते थे और उसकी मृत्यु की प्रतीक्षा में थे। यह असुर जंगल में ग्वालबालों द्वारा मनाये जा रहे दिव्य आनन्द को सहन नहीं कर सका। ।। १०-१२-१३ ।।

hindi translation

athAghanAmAbhyapatanmahAsurasteSAM sukhakrIDanavIkSaNAkSamaH | nityaM yadantarnijajIvitepsubhiH pItAmRtairapyamaraiH pratIkSyate || 10-12-13 ||

hk transliteration by Sanscript

दृष्ट्वार्भकान् कृष्णमुखानघासुरः कंसानुशिष्टः स बकीबकानुजः । अयं तु मे सोदरनाशकृत्तयोर्द्वयोर्ममैनं सबलं हनिष्ये ।। १०-१२-१४ ।।

Aghāsura, who had been sent by Kaṁsa, was the younger brother of Pūtanā and Bakāsura. Therefore when he came and saw Kṛṣṇa at the head of all the cowherd boys, he thought, “This Kṛṣṇa has killed my sister and brother, Pūtanā and Bakāsura. Therefore, in order to please them both, I shall kill this Kṛṣṇa, along with His assistants, the other cowherd boys.” ।। 10-12-14 ।।

english translation

कंस द्वारा भेजा गया अघासुर पूतना तथा बकासुर का छोटा भाई था। अतएव जब वह आया और उसने देखा कि कृष्ण सारे ग्वालबालों का मुखिया है, तो उसने सोचा, “इस कृष्ण ने मेरी बहन पूतना तथा मेरे भाई बकासुर का वध किया है। अतएव इन दोनों को तुष्ट करने के लिए मैं इस कृष्ण को इसके सहायक अन्य ग्वालबालों समेत मार डालूँगा।” ।। १०-१२-१४ ।।

hindi translation

dRSTvArbhakAn kRSNamukhAnaghAsuraH kaMsAnuziSTaH sa bakIbakAnujaH | ayaM tu me sodaranAzakRttayordvayormamainaM sabalaM haniSye || 10-12-14 ||

hk transliteration by Sanscript

एते यदा मत्सुहृदोस्तिलापाः कृतास्तदा नष्टसमा व्रजौकसः । प्राणे गते वर्ष्मसु का नु चिन्ता प्रजासवः प्राणभृतो हि ये ते ।। १०-१२-१५ ।।

Aghāsura thought: If somehow or other I can make Kṛṣṇa and His associates serve as the last offering of sesame and water for the departed souls of my brother and sister, then the inhabitants of Vrajabhūmi, for whom these boys are the life and soul, will automatically die. If there is no life, there is no need for the body; consequently, when their sons are dead, naturally all the inhabitants of Vraja will die. ।। 10-12-15 ।।

english translation

अघासुर ने सोचा: यदि मैं किसी तरह कृष्ण तथा उनके संगियों को अपने भाई तथा बहिन की दिवंगत आत्माओं के लिए तिल तथा जल की अन्तिम भेंट बना सकूँ तो व्रजभूमि के सारे वासी, जिनके लिए ये बालक प्राणों के तुल्य हैं, स्वयमेव मर जायेंगे। यदि प्राण नहीं रहेंगे तो फिर शरीर की क्या आवश्यकता? फलस्वरूप अपने अपने पुत्रों के मरने पर व्रज के सारे वासी स्वत: मर जायेंगे। ।। १०-१२-१५ ।।

hindi translation

ete yadA matsuhRdostilApAH kRtAstadA naSTasamA vrajaukasaH | prANe gate varSmasu kA nu cintA prajAsavaH prANabhRto hi ye te || 10-12-15 ||

hk transliteration by Sanscript