Sushruta Samhita

Progress:98.0%

व्यक्ता नोक्तास्तु ये ह्यार्था लीना ये चाप्यनिर्मलाः | लेशोक्ता ये च केचित्स्युस्तेषां चापि प्रसाधनम् ||६||

Meanings that are explicit, unspoken, hidden, unclear, or partially stated are clarified and made distinct.

english translation

जो अर्थ स्पष्ट, अव्यक्त, छिपे हुए, अस्पष्ट या आंशिक रूप से बताए गए हैं, उन्हें स्पष्ट और विशिष्ट बनाया जाता है।

hindi translation

vyaktA noktAstu ye hyArthA lInA ye cApyanirmalAH | lezoktA ye ca kecitsyusteSAM cApi prasAdhanam ||6||

hk transliteration by Sanscript

यथाऽम्बुजवनस्यार्कः प्रदीपो वेश्मनो यथा | प्रबोधस्य प्रकाशार्थं तथा तन्त्रस्य युक्तयः ||७||

Just as the sun illuminates a lotus pond, and a lamp lights up the interior of a house, so do the principles of logic elucidate the intended meanings of a treatise.

english translation

जिस प्रकार सूर्य कमल के तालाब को प्रकाशित करता है, तथा दीपक घर के अन्दरूनी भाग को प्रकाशित करता है, उसी प्रकार तर्क के सिद्धांत किसी ग्रंथ के इच्छित अर्थ को स्पष्ट करते हैं।

hindi translation

yathA'mbujavanasyArkaH pradIpo vezmano yathA | prabodhasya prakAzArthaM tathA tantrasya yuktayaH ||7||

hk transliteration by Sanscript

तत्र यमर्थमधिकृत्योच्यते तदधिकरणं; यथा रसं दोषं वा ||८||

The subject matter upon which something is spoken is called Adhikarana; for example, Rasa (essence) or Dosha (bodily humor).

english translation

जिस विषय पर कुछ कहा जाता है उसे अधिकरण कहते हैं; उदाहरण के लिए, रस (सार) या दोष (शारीरिक हास्य)।

hindi translation

tatra yamarthamadhikRtyocyate tadadhikaraNaM; yathA rasaM doSaM vA ||8||

hk transliteration by Sanscript

येन वाक्यं युज्यते स योगः | यथा- ‘तैलं पिबेच्चामृतवल्लिनिम्बहिंस्राभयावृक्षकपिप्पलीभिः | सिद्धं बलाभ्यां च सदेवदारु हिताय नित्यं गलगण्डरोगे’ | इत्यत्र तैलं सिद्धं पिबेदिति प्रथमं वक्तव्ये तृतीयपादे सिद्धमिति प्रयुक्तं, एवं दूरस्थानामपि पदानामेकीकरणं योगः ||९||

The connection by which a sentence is formed is called Yoga. For example: Oil, cooked with Amritavalli, Nimba, Himsra, Abhaya, Vrikshaka, Pippali, the two kinds of Bala, and Devadaru, should be taken regularly as a remedy for Galaganda (goiter). Here, the term Siddham (cooked) is mentioned in the third quarter of the verse, while Pibet (should be taken) appears earlier, though both are interconnected in meaning. Thus, combining even distantly placed words within a sentence is termed as Yoga.

english translation

जिस संबंध से वाक्य बनता है उसे योग कहते हैं। उदाहरण के लिए: अमृतवल्ली, निम्ब, हिमस्र, अभय, वृक्षाका, पिप्पली, दो प्रकार के बल और देवदारु से पका हुआ तेल गलगंड (गण्डमाला) के उपचार के रूप में नियमित रूप से लेना चाहिए। यहाँ सिद्धम (पका हुआ) शब्द श्लोक के तीसरे भाग में उल्लेखित है, जबकि पिबेट (लेना चाहिए) पहले आता है, हालाँकि दोनों अर्थ में एक दूसरे से जुड़े हुए हैं। इस प्रकार, वाक्य के भीतर दूर-दूर स्थित शब्दों को भी जोड़ना योग कहलाता है।

hindi translation

yena vAkyaM yujyate sa yogaH | yathA- ‘tailaM pibeccAmRtavallinimbahiMsrAbhayAvRkSakapippalIbhiH | siddhaM balAbhyAM ca sadevadAru hitAya nityaM galagaNDaroge’ | ityatra tailaM siddhaM pibediti prathamaM vaktavye tRtIyapAde siddhamiti prayuktaM, evaM dUrasthAnAmapi padAnAmekIkaraNaM yogaH ||9||

hk transliteration by Sanscript

योऽर्थोऽभिहितः सूत्रे पदे वा स पदार्थः पदस्य पदयोः पदानां वाऽर्थः पदार्थः; अपरिमिताश्च पदार्थाः | यथा- स्नेहस्वेदाञ्जनेषु निर्दिष्टेषु द्वयोस्त्रयाणां वाऽर्थानामुपपत्तिर्दृश्यते, तत्र योऽर्थः पूर्वापरयोगसिद्धो भवति स ग्रहीतव्यः; यथा- ‘वेदोत्पत्तिमध्यायं व्याख्यास्याम’ इत्युक्ते सन्दिह्यते बुद्धिः- कतमस्य वेदस्योत्पत्तिं वक्ष्यतीति, यतः ऋग्वेदादयस्तु वेदाः; ‘विद विचारणे, विद्लृ लाभे,’ इत्येतयोश्च धात्वोरनेकार्थयोः प्रयोगात्, तत्र पूर्वापरयोगमुपलभ्य प्रतिपत्तिर्भवति- आयुर्वेदोत्पत्तिमयं विवक्षुरिति; एष पदार्थः ||१०||

The meaning conveyed by a sutra, word, or phrase is termed Padartha (the substance or idea). Padarthas are numerous. For example, in the context of Snehana (oleation), Svedana (sudation), and Anjana (collyrium), two or three possible meanings might arise. However, the meaning that aligns with the context derived from preceding or subsequent references should be understood. For instance, when it is stated, "We shall expound the chapter on the origin of the Veda," one might question which Veda—since there are several, such as the Rigveda. Additionally, the root "Vid" has multiple meanings, such as "to inquire" or "to obtain." By analyzing the context of preceding or subsequent usage, one concludes that the intent is to discuss the origin of Ayurveda. This is an example of Padartha.

english translation

किसी सूत्र, शब्द या वाक्यांश द्वारा व्यक्त अर्थ को पदार्थ (पदार्थ या विचार) कहा जाता है। पदार्थ अनेक हैं। उदाहरण के लिए, स्नेहन (तेल लगाना), स्वेदन (पसीना बहाना) और अंजना (कोलीरियम) के संदर्भ में, दो या तीन संभावित अर्थ उत्पन्न हो सकते हैं। हालाँकि, पूर्ववर्ती या बाद के संदर्भों से प्राप्त संदर्भ के साथ संरेखित अर्थ को समझा जाना चाहिए। उदाहरण के लिए, जब यह कहा जाता है, "हम वेद की उत्पत्ति पर अध्याय की व्याख्या करेंगे," तो कोई यह सवाल कर सकता है कि कौन सा वेद है - क्योंकि कई वेद हैं, जैसे कि ऋग्वेद। इसके अतिरिक्त, मूल "विद" के कई अर्थ हैं, जैसे "पूछना" या "प्राप्त करना।" पूर्ववर्ती या बाद के उपयोग के संदर्भ का विश्लेषण करके, कोई यह निष्कर्ष निकालता है कि इरादा आयुर्वेद की उत्पत्ति पर चर्चा करना है। यह पदार्थ का एक उदाहरण है।

hindi translation

yo'rtho'bhihitaH sUtre pade vA sa padArthaH padasya padayoH padAnAM vA'rthaH padArthaH; aparimitAzca padArthAH | yathA- snehasvedAJjaneSu nirdiSTeSu dvayostrayANAM vA'rthAnAmupapattirdRzyate, tatra yo'rthaH pUrvAparayogasiddho bhavati sa grahItavyaH; yathA- ‘vedotpattimadhyAyaM vyAkhyAsyAma’ ityukte sandihyate buddhiH- katamasya vedasyotpattiM vakSyatIti, yataH RgvedAdayastu vedAH; ‘vida vicAraNe, vidlR lAbhe,’ ityetayozca dhAtvoranekArthayoH prayogAt, tatra pUrvAparayogamupalabhya pratipattirbhavati- AyurvedotpattimayaM vivakSuriti; eSa padArthaH ||10||

hk transliteration by Sanscript