Sushruta Samhita

Progress:97.8%

अथातस्तन्त्रयुक्तिमध्यायं व्याख्यास्यामः ||१||

Now we shall discourse on the chapter which deals with the technical terms used in this treatise.

english translation

अब हम उस अध्याय पर चर्चा करेंगे जो इस ग्रंथ में प्रयुक्त तकनीकी शब्दों से संबंधित है।

hindi translation

athAtastantrayuktimadhyAyaM vyAkhyAsyAmaH ||1||

hk transliteration by Sanscript

यथोवाच भगवान् धन्वन्तरिः ||२||

As said by Lord Dhanvantari.

english translation

जैसा कि भगवान धन्वंतरि ने कहा है।

hindi translation

yathovAca bhagavAn dhanvantariH ||2||

hk transliteration by Sanscript

द्वात्रिंशत्तन्त्रयुक्तयो भवन्ति शास्त्रे | तद्यथा- अधिकरणं(१), योगः(२), पदार्थः(३), हेत्वर्थः(४), उद्देशः(५), निर्देशः(६), उपदेशः(७), अपदेशः(८), प्रदेशः(९), अतिदेशः(१०), अपवर्जः(११), वाक्यशेषः(१२), अर्थापत्तिः(१३), विपर्ययः(१४), प्रसङ्गः(१५), एकान्तः(१६), अनेकान्तः(१७), पूर्वपक्षः(१८), निर्णयः(१९), अनुमतं(२०), विधानम्(२१), अनागतावेक्षणम्(२२), अतिक्रान्तावेक्षणं(२३), संशयः(२४), व्याख्यानं(२५), स्वसञ्ज्ञा(२६), निर्वचनं(२७), निदर्शनं(२८), नियोगः(२९), विकल्पः(३०), समुच्चयः(३१), ऊह्यम्(३२) इति ||३||

There are thirty-two methods of Tantra in the treatise. They are as follows: Adhikarana (1), Yoga (2), Padartha (3), Hetvartha (4), Uddesa (5), Ni-desha (6), Upade-sha (7), Apadesha (8), Pradesha (9), Ati-desha (10), Ap-avardha (11), Vakyashe-sha (12), Arthapatti (13), Viparyaya (14), Prasanga (15), Ek-anta (16), Anek-anta (17), Purva-paksha (18), Nirnaya (19), Anumata (20), Vidhana (21), Anagataveshana (22), Atikrantaveshana (23), Samshaya (24), Vyakhyana (25), Svasamjna (26), Nirvacana (27), Nidarsana (28), Niyoga (29), Vikalpa (30), Samuccaya (31), Uhya (32).

english translation

ग्रंथ में तंत्र की बत्तीस विधियाँ हैं। वे इस प्रकार हैं: अधिकरण (1), योग (2), पदार्थ (3), हेत्वार्थ (4), उद्देसा (5), नि-देश (6), उपदेश-शा (7), उपदेश (8), प्रदेश (9), अति-देश (10), अप-अवर्धा (11), वाक्यशे-शा (12), अर्थपत्ति (13), विपर्यय (14), प्रसंग (15), एक-अंत (16), अनेक-अंत (17), पूर्व-पक्ष (18), निर्णय (19), अनुमत (20), विधान (21), अनागतवेषणा (22), अतिक्रांतवेषणा (23), संशय (24), व्याख्या (25), स्वसम्ज्ञा (26) , निर्वचन (27), निदर्शन (28), नियोग (29), विकल्प (30), समुच्चय (31), उह्य (32)।

hindi translation

dvAtriMzattantrayuktayo bhavanti zAstre | tadyathA- adhikaraNaM(1), yogaH(2), padArthaH(3), hetvarthaH(4), uddezaH(5), nirdezaH(6), upadezaH(7), apadezaH(8), pradezaH(9), atidezaH(10), apavarjaH(11), vAkyazeSaH(12), arthApattiH(13), viparyayaH(14), prasaGgaH(15), ekAntaH(16), anekAntaH(17), pUrvapakSaH(18), nirNayaH(19), anumataM(20), vidhAnam(21), anAgatAvekSaNam(22), atikrAntAvekSaNaM(23), saMzayaH(24), vyAkhyAnaM(25), svasaJjJA(26), nirvacanaM(27), nidarzanaM(28), niyogaH(29), vikalpaH(30), samuccayaH(31), Uhyam(32) iti ||3||

hk transliteration by Sanscript

अत्रासां तन्त्रयुक्तीनां किं प्रयोजनम्? उच्यते- वाक्ययोजनमर्थयोजनं च ||४||

What is the necessity of the use of these technical terms (Tantra-Yukti)? The answer is—For connecting words together, i.e., making up sentences and giving a sense or meaning to them.

english translation

इन पारिभाषिक शब्दों (तंत्र-युक्ति) के प्रयोग की क्या आवश्यकता है? इसका उत्तर है- शब्दों को आपस में जोड़ने के लिए, अर्थात् वाक्य बनाने के लिए और उन्हें अर्थ या अर्थ देने के लिए।

hindi translation

atrAsAM tantrayuktInAM kiM prayojanam? ucyate- vAkyayojanamarthayojanaM ca ||4||

hk transliteration by Sanscript

भवन्ति चात्र श्लोकाः- असद्वादिप्रयुक्तानां वाक्यानां प्रतिषेधनम् | स्ववाक्यसिद्धिरपि च क्रियते तन्त्रयुक्तितः ||५||

Through the application of the principles of reasoning in the treatise, the refutation of statements made by opponents as incorrect is achieved, and the establishment of one's own statements is also accomplished.

english translation

इस ग्रंथ में तर्क के सिद्धांतों के अनुप्रयोग के माध्यम से, विरोधियों द्वारा गलत बताए गए कथनों का खंडन किया जाता है, तथा अपने स्वयं के कथनों की स्थापना भी की जाती है।

hindi translation

bhavanti cAtra zlokAH- asadvAdiprayuktAnAM vAkyAnAM pratiSedhanam | svavAkyasiddhirapi ca kriyate tantrayuktitaH ||5||

hk transliteration by Sanscript