1.

प्रथमोऽध्यायः

Chapter 1

2.

द्वितीयोऽध्यायः

Chapter 2

3.

तृतीयोऽध्यायः

Chapter 3

4.

चतुर्थोऽध्यायः

Chapter 4

5.

पञ्चमोऽध्यायः

Chapter 5

6.

षष्ठोऽध्यायः

Chapter 6

7.

सप्तमोऽध्यायः

Chapter 7

8.

अष्टमोऽध्यायः

Chapter 8

9.

नवमोऽध्यायः

Chapter 9

10.

दशमोऽध्यायः

Chapter 10

11.

एकादशोऽध्यायः

Chapter 11

12.

द्वादशोऽध्यायः

Chapter 12

13.

त्रयोदशोऽध्यादशोयः

Chapter 13

14.

चतुर्दशोऽध्यायः

Chapter 14

15.

पञ्चदशोऽध्यायः

Chapter 15

16.

षोडशोऽध्यायः

Chapter 16

17.

सप्तदशोऽध्यायः

Chapter 17

18.

अष्टादशोऽध्यायः

Chapter 18

19.

एकोनविंशोऽध्यायः

Chapter 19

20.

विंशोऽध्यायः

Chapter 20

21.

एकविंशोऽध्यायः

Chapter 21

22.

द्वाविंशोऽध्यायः

Chapter 22

23.

त्रयोविंशोऽध्यायः

Chapter 23

24.

चतुर्विंशोऽध्यायः

Chapter 24

पञ्चविंशोऽध्यायः

Chapter 25

26.

षड्विंशोऽध्यायः

Chapter 26

27.

सप्तविंशोऽध्यायः

Chapter 27

28.

अष्टाविंशोऽध्यायः

Chapter 28

29.

एकोनत्रिंशोऽध्यायः

Chapter 29

30.

त्रिंशोऽध्यायः

Chapter 30

31.

एकत्रिंशोऽध्यायः

Chapter 31

Progress:80.5%

सर्वे गुणमया भावाः पुरुषाव्यक्तधिष्ठिताः । दृष्टं श्रुतमनुध्यातं बुद्ध्या वा पुरुषर्षभ ।। ११-२५-३१ ।।

O best of human beings, all states of material being are related to the interaction of the enjoying soul and material nature. Whether seen, heard of or only conceived within the mind, they are without exception constituted of the modes of nature. ।। 11-25-31 ।।

english translation

हे मानवश्रेष्ठ, भौतिक सत्ता की सभी अवस्थाएँ आनंद लेने वाली आत्मा और भौतिक प्रकृति की परस्पर क्रिया से संबंधित हैं। चाहे देखा हो, सुना हो या केवल मन में कल्पना की गई हो, वे बिना किसी अपवाद के प्रकृति के गुणों से निर्मित हैं। ।। ११-२५-३१ ।।

hindi translation

sarve guNamayA bhAvAH puruSAvyaktadhiSThitAH | dRSTaM zrutamanudhyAtaM buddhyA vA puruSarSabha || 11-25-31 ||

hk transliteration by Sanscript

एताः संसृतयः पुंसो गुणकर्मनिबन्धनाः । येनेमे निर्जिताः सौम्य गुणा जीवेन चित्तजाः । भक्तियोगेन मन्निष्ठो मद्भावाय प्रपद्यते ।। ११-२५-३२ ।।

O gentle Uddhava, all these different phases of conditioned life arise from work born of the modes of material nature. The living entity who conquers these modes, manifested from the mind, can dedicate himself to Me by the process of devotional service and thus attain pure love for Me. ।। 11-25-32 ।।

english translation

हे सौम्य उद्धव, बद्ध जीवन के ये सभी विभिन्न चरण भौतिक प्रकृति के गुणों से उत्पन्न कर्म से उत्पन्न होते हैं। जो जीव मन से प्रकट इन गुणों पर विजय प्राप्त कर लेता है, वह भक्ति की प्रक्रिया द्वारा स्वयं को मेरे प्रति समर्पित कर सकता है और इस प्रकार मेरे प्रति शुद्ध प्रेम प्राप्त कर सकता है। ।। ११-२५-३२ ।।

hindi translation

etAH saMsRtayaH puMso guNakarmanibandhanAH | yeneme nirjitAH saumya guNA jIvena cittajAH | bhaktiyogena manniSTho madbhAvAya prapadyate || 11-25-32 ||

hk transliteration by Sanscript

तस्माद्देहमिमं लब्ध्वा ज्ञानविज्ञानसम्भवम् । गुणसङ्गं विनिर्धूय मां भजन्तु विचक्षणाः ।। ११-२५-३३ ।।

Therefore, having achieved this human form of life, which allows one to develop full knowledge, those who are intelligent should free themselves from all contamination of the modes of nature and engage exclusively in loving service to Me. ।। 11-25-33 ।।

english translation

इसलिए, इस मानव जीवन को प्राप्त करने के बाद, जो व्यक्ति को पूर्ण ज्ञान विकसित करने की अनुमति देता है, जो बुद्धिमान हैं उन्हें खुद को प्रकृति के गुणों के सभी संदूषण से मुक्त करना चाहिए और विशेष रूप से मेरी प्रेमपूर्ण सेवा में संलग्न होना चाहिए। ।। ११-२५-३३ ।।

hindi translation

tasmAddehamimaM labdhvA jJAnavijJAnasambhavam | guNasaGgaM vinirdhUya mAM bhajantu vicakSaNAH || 11-25-33 ||

hk transliteration by Sanscript

निःसङ्गो मां भजेद्विद्वानप्रमत्तो जितेन्द्रियः । रजस्तमश्चाभिजयेत्सत्त्वसंसेवया मुनिः ।। ११-२५-३४ ।।

A wise sage, free from all material association and unbewildered, should subdue his senses and worship Me. He should conquer the modes of passion and ignorance by engaging himself only with things in the mode of goodness. ।। 11-25-34 ।।

english translation

एक बुद्धिमान ऋषि को, सभी भौतिक संगति से मुक्त और मोहरहित होकर, अपनी इंद्रियों को वश में करना चाहिए और मेरी पूजा करनी चाहिए। उसे स्वयं को केवल सतोगुणी वस्तुओं में संलग्न करके रजोगुण और तमोगुण पर विजय प्राप्त करनी चाहिए। ।। ११-२५-३४ ।।

hindi translation

niHsaGgo mAM bhajedvidvAnapramatto jitendriyaH | rajastamazcAbhijayetsattvasaMsevayA muniH || 11-25-34 ||

hk transliteration by Sanscript

सत्त्वं चाभिजयेद्युक्तो नैरपेक्ष्येण शान्तधीः । सम्पद्यते गुणैर्मुक्तो जीवो जीवं विहाय माम् ।। ११-२५-३५ ।।

Then, being fixed in devotional service, the sage should also conquer the material mode of goodness by indifference toward the modes. Thus pacified within his mind, the spirit soul, freed from the modes of nature, gives up the very cause of his conditioned life and attains Me. ।। 11-25-35 ।।

english translation

फिर, भक्ति में स्थिर रहकर, ऋषि को गुणों के प्रति उदासीनता से भौतिक सतोगुण पर भी विजय प्राप्त करनी चाहिए। इस प्रकार अपने मन में शांत होकर, आत्मा, प्रकृति के गुणों से मुक्त होकर, अपने बद्ध जीवन के मूल कारण को त्याग देती है और मुझे प्राप्त कर लेती है। ।। ११-२५-३५ ।।

hindi translation

sattvaM cAbhijayedyukto nairapekSyeNa zAntadhIH | sampadyate guNairmukto jIvo jIvaM vihAya mAm || 11-25-35 ||

hk transliteration by Sanscript