1. siva.sh/ramayana/ayodhya-kanda/6/9
    कृतोपवासं तु तदा वैदेह्या सह राघवम् | अयोध्यानिलयः श्रुत्वा सर्वः प्रमुदितो जनः || २-६-९kRtopavAsaM tu tadA vaidehyA saha rAghavam | ayodhyAnilayaH zrutvA sarvaH pramudito janaH || 2-6-9The residents of Ayodhya were happy to hear that the scion of the Raghus (Rama) along with princess of Videha (Sita) had undertaken the fast. [2-6-9]
  2. siva.sh/ramayana/ayodhya-kanda/6/8
    तेषां पुण्याहघोषोऽध गम्भीरमधुरस्तदा | अयोध्यां पूरयामास तूर्यघोषानुनादितः || २-६-८teSAM puNyAhaghoSo'dha gambhIramadhurastadA | ayodhyAM pUrayAmAsa tUryaghoSAnunAditaH || 2-6-8Their deep and sweet chorus of the valedictory, united with the accompanying musical instruments, then reverberated the city of Ayodhya. [2-6-8]
  3. siva.sh/ramayana/ayodhya-kanda/9/35
    सुगृहीतमनुष्यश्च सुहृद्भिः सार्धमात्मवान् | प्राप्तकालं नु मन्येऽहं राजानं वीतसाध्वसा || २-९-३५sugRhItamanuSyazca suhRdbhiH sArdhamAtmavAn | prAptakAlaM nu manye'haM rAjAnaM vItasAdhvasA || 2-9-35- by gaining the company of friends and the acceptability of the people. I think the proper time has come (to ask for the boons). Without fear..... - [2-9-35]
  4. siva.sh/ramayana/ayodhya-kanda/6/7
    तुष्टाव प्रणतश्चैव शिरसा मधुसूदनम् | विमलक्षौमसंवीतो वाचयामास च द्विजान् || २-६-७tuSTAva praNatazcaiva zirasA madhusUdanam | vimalakSaumasaMvIto vAcayAmAsa ca dvijAn || 2-6-7Clad in spotless silk garments, he extoled Lord Madhusudana (Visnu) with his head bowed low. He listened to the purificatory mantras recited by brahmins. [2-6-7]
  5. siva.sh/ramayana/ayodhya-kanda/6/6
    तत्र शृण्वन् सुखा वाचः सूतमागधवन्दिनाम् | पूर्वां सन्ध्यामुपासीनो जजाप यतमानसः || २-६-६tatra zRNvan sukhA vAcaH sUtamAgadhavandinAm | pUrvAM sandhyAmupAsIno jajApa yatamAnasaH || 2-6-6Then (in the last watch of the night) hearing the pleasant words of bards and panegyrists he attended to early morning rites and intoned Gayatri with a concentrated mind. [2-6-6]
  6. siva.sh/ramayana/ayodhya-kanda/9/26
    न ह्यतिक्रमितुं शक्तस्तव वाक्यं महीपतिः | मन्दस्वभावे बुद्ध्यस्व सौभाग्यबलमात्मनः || २-९-२६na hyatikramituM zaktastava vAkyaM mahIpatiH | mandasvabhAve buddhyasva saubhAgyabalamAtmanaH || 2-9-26 The king will not be able to transgress your word. Oh ! foolish one, you recognise the power of your beauty. [2-9-26]
  7. siva.sh/ramayana/ayodhya-kanda/6/5
    एकयामावशिष्टायां रात्र्यां प्रतिविबुध्य सः | अलञ्कारविधिं कृत्स्नं कारयामास वेश्मनः || २-६-५ekayAmAvaziSTAyAM rAtryAM prativibudhya saH | alaJkAravidhiM kRtsnaM kArayAmAsa vezmanaH || 2-6-5He (Rama) got up with one yama (three hours) of the night still left, and had his entire residence decorated. [2-6-5]
  8. siva.sh/ramayana/ayodhya-kanda/6/4
    वाग्यतः सह वैदेह्या भूत्वा नियतमानसः | श्रीमत्यायतने विष्णोः शिश्ये नरवरात्मजः || २-६-४vAgyataH saha vaidehyA bhUtvA niyatamAnasaH | zrImatyAyatane viSNoH zizye naravarAtmajaH || 2-6-4- with a restrained mind and a vow of silence, along with Vaidehi ( Sita ), the son of the king (Rama) slept in the auspicious temple of lord Vishnu. [2-6-4]
  9. siva.sh/ramayana/ayodhya-kanda/9/18
    गृह्णीयामिति तत्तन तधेत्युक्तं महात्मना | अनभिज्ञा ह्यहं देवि त्वयैव कथिता पुरा || २-९-१८gRhNIyAmiti tattana tadhetyuktaM mahAtmanA | anabhijJA hyahaM devi tvayaiva kathitA purA || 2-9-18- I require them'. The magnanimous king said, 'So be it'. Oh ! queen I did not know this indeed. Only you had related it to me earlier. [2-9-18]
  10. siva.sh/ramayana/ayodhya-kanda/6/3
    शेषं च हविषस्तस्य प्राश्याशास्यात्मनः प्रियम् | ध्यायन्नारायणं देवं स्वास्तीर्णे कुशसंस्तरे || २-६-३zeSaM ca haviSastasya prAzyAzAsyAtmanaH priyam | dhyAyannArAyaNaM devaM svAstIrNe kuzasaMstare || 2-6-3He ( Rama ) partook the remainder of the havish seeking his own welfare and meditated upon Lord Narayana ( Bhagvaan Vishnu ). On a well spread bed of kusha grass,..... - [2-6-3]