Search
- siva.sh/ramayana/ayodhya-kanda/22/8न बुद्धिपूर्वं नाबुद्धं स्मरामीह कदाचन । मातृ़णां वा पितुर्वाऽहं कृतमल्पं च विप्रियम् ॥ २-२२-८na buddhipUrvaM nAbuddhaM smarAmIha kadAcana । mAtR़NAM vA piturvA'haM kRtamalpaM ca vipriyam ॥ 2-22-8I do not remember to have done anything any time with a motive or without understanding which might have caused even a little displeasure to father or mothers. ॥ 2-22-8॥
- siva.sh/ramayana/ayodhya-kanda/22/6यस्या मदभिषेकार्थे मानसं परितप्यते । माता नः सा यथा न स्यात् सविशन्का तथा कुरु ॥ २-२२-६yasyA madabhiSekArthe mAnasaM paritapyate । mAtA naH sA yathA na syAt savizankA tathA kuru ॥ 2-22-6Act in such a way that our mother (Kaikeyi), whose heart ached due to my consecration should not entertain any doubt. ॥ 2-22-6॥
- siva.sh/ramayana/ayodhya-kanda/22/4उपक्लृप्तं हि यत्किञ्चिदभिषेकार्थमद्य मे । सर्वं विसर्जय क्षिप्रं कुरु कार्यं निरत्ययम् ॥ २-२२-४upaklRptaM hi yatkiJcidabhiSekArthamadya me । sarvaM visarjaya kSipraM kuru kAryaM niratyayam ॥ 2-22-4Remove whatever preparations have been made for the purpose of (my) consecration today, and act quickly so that there is no obstacle. ॥ 2-22-4॥
- siva.sh/ramayana/ayodhya-kanda/22/1अथ तम् व्यथया दीनम् सविशेषम् अमर्षितम् । श्वसन्तम् इव नाग इन्द्रम् रोष विस्फारित ईक्षणम् ॥ २-२२-१atha tam vyathayA dInam savizeSam amarSitam । zvasantam iva nAga indram roSa visphArita IkSaNam ॥ 2-22-1Thereafter, to him, who was (looking) miserable with his mental agony and hissing like a king cobra - ॥ 2-22-1॥
- siva.sh/ramayana/ayodhya-kanda/21/16अनुरक्तः अस्मि भावेन भ्रातरम् देवि तत्त्वतः । सत्येन धनुषा चैव दत्तेन इष्टेन ते शपे ॥ २-२१-१६anuraktaH asmi bhAvena bhrAtaram devi tattvataH । satyena dhanuSA caiva dattena iSTena te zape ॥ 2-21-16Oh ! mother, (Lakshmana now tells Kausalya) I am truly loyal to my brother ( Shri Rama ) from the bottom of my heart. I swear this by my bow, on my merits earned through charity, by my truthfulness and by the good deeds I have done. ॥ 2-21-16॥
- siva.sh/ramayana/ayodhya-kanda/21/13गुरोरप्यवलिप्तस्य कार्याकार्यमजानतः । उत्पथं प्रतिपन्नस्य कार्यम् भवति शासन्म् ॥ २-२१-१३gurorapyavaliptasya kAryAkAryamajAnataH । utpathaM pratipannasya kAryam bhavati zAsanm ॥ 2-21-13Even a preceptor who follows the unrighteous path and is filled with haughtiness and does not know how to discriminate between good and bad, deserves to be disciplined (punished). ॥ 2-21-13॥
- siva.sh/ramayana/ayodhya-kanda/21/12प्रोत्साहितोऽयं कैकेय्या स दुष्टो यदि नः पिता । अमित्रभूतो निस्सङ्गम् वध्यताम् बध्यतामपि ॥ २-२१-१२protsAhito'yaM kaikeyyA sa duSTo yadi naH pitA । amitrabhUto nissaGgam vadhyatAm badhyatAmapi ॥ 2-21-12Even if our father instigated by Kaikeyi becomes our enemy, he shall be imprisoned or even slain regardless of our relationship with him. ॥ 2-21-12॥
- siva.sh/ramayana/ayodhya-kanda/21/7तत् इदम् वचनम् राज्ञः पुनर् बाल्यम् उपेयुषः । पुत्रः को हृदये कुर्याद्राजवृत्तमनुस्मरन् ॥ २-२१-७tat idam vacanam rAjJaH punar bAlyam upeyuSaH । putraH ko hRdaye kuryAdrAjavRttamanusmaran ॥ 2-21-7Which son, knowing royal usage, can agree to the words of this king who is behaving as though he got childhood again? ॥ 2-21-7॥
- siva.sh/ramayana/ayodhya-kanda/21/1तथा तु विलपन्तीं तां कौसल्यां राममातरम् । उवाच लक्ष्मणो दीनस्तत्कालसदृशं वचः ॥ २-२१-१tathA tu vilapantIM tAM kausalyAM rAmamAtaram । uvAca lakSmaNo dInastatkAlasadRzaM vacaH ॥ 2-21-1While Rama's mother, Kausalya was lamenting, miserable Lakshmana said to her these words appropriate to the occasion ॥ 2-21-1॥
- siva.sh/ramayana/ayodhya-kanda/20/50ममैव नूनं मरणं न विद्यते न चावकाऽशोस्ति यमक्षयेऽमम । यदन्तकोऽद्यैव न मां जिहीर्षति प्रसह्य सिंहो रुदतीं मृगीमिव ॥ २-२०-५०mamaiva nUnaM maraNaM na vidyate na cAvakA'zosti yamakSaye'mama । yadantako'dyaiva na mAM jihIrSati prasahya siMho rudatIM mRgImiva ॥ 2-20-50There is no room for me in the abode of Yama (the god of death). If he does not carry me off forcibly like a lion carrying away a crying female deer, certainly there is no death for me. ॥ 2-20-50॥
- siva.sh/ramayana/ayodhya-kanda/22/8न बुद्धिपूर्वं नाबुद्धं स्मरामीह कदाचन । मातृ़णां वा पितुर्वाऽहं कृतमल्पं च विप्रियम् ॥ २-२२-८na buddhipUrvaM nAbuddhaM smarAmIha kadAcana । mAtR़NAM vA piturvA'haM kRtamalpaM ca vipriyam ॥ 2-22-8I do not remember to have done anything any time with a motive or without understanding which might have caused even a little displeasure to father or mothers. ॥ 2-22-8॥
- siva.sh/ramayana/ayodhya-kanda/22/6यस्या मदभिषेकार्थे मानसं परितप्यते । माता नः सा यथा न स्यात् सविशन्का तथा कुरु ॥ २-२२-६yasyA madabhiSekArthe mAnasaM paritapyate । mAtA naH sA yathA na syAt savizankA tathA kuru ॥ 2-22-6Act in such a way that our mother (Kaikeyi), whose heart ached due to my consecration should not entertain any doubt. ॥ 2-22-6॥
- siva.sh/ramayana/ayodhya-kanda/22/4उपक्लृप्तं हि यत्किञ्चिदभिषेकार्थमद्य मे । सर्वं विसर्जय क्षिप्रं कुरु कार्यं निरत्ययम् ॥ २-२२-४upaklRptaM hi yatkiJcidabhiSekArthamadya me । sarvaM visarjaya kSipraM kuru kAryaM niratyayam ॥ 2-22-4Remove whatever preparations have been made for the purpose of (my) consecration today, and act quickly so that there is no obstacle. ॥ 2-22-4॥
- siva.sh/ramayana/ayodhya-kanda/22/1अथ तम् व्यथया दीनम् सविशेषम् अमर्षितम् । श्वसन्तम् इव नाग इन्द्रम् रोष विस्फारित ईक्षणम् ॥ २-२२-१atha tam vyathayA dInam savizeSam amarSitam । zvasantam iva nAga indram roSa visphArita IkSaNam ॥ 2-22-1Thereafter, to him, who was (looking) miserable with his mental agony and hissing like a king cobra - ॥ 2-22-1॥
- siva.sh/ramayana/ayodhya-kanda/21/16अनुरक्तः अस्मि भावेन भ्रातरम् देवि तत्त्वतः । सत्येन धनुषा चैव दत्तेन इष्टेन ते शपे ॥ २-२१-१६anuraktaH asmi bhAvena bhrAtaram devi tattvataH । satyena dhanuSA caiva dattena iSTena te zape ॥ 2-21-16Oh ! mother, (Lakshmana now tells Kausalya) I am truly loyal to my brother ( Shri Rama ) from the bottom of my heart. I swear this by my bow, on my merits earned through charity, by my truthfulness and by the good deeds I have done. ॥ 2-21-16॥
- siva.sh/ramayana/ayodhya-kanda/21/13गुरोरप्यवलिप्तस्य कार्याकार्यमजानतः । उत्पथं प्रतिपन्नस्य कार्यम् भवति शासन्म् ॥ २-२१-१३gurorapyavaliptasya kAryAkAryamajAnataH । utpathaM pratipannasya kAryam bhavati zAsanm ॥ 2-21-13Even a preceptor who follows the unrighteous path and is filled with haughtiness and does not know how to discriminate between good and bad, deserves to be disciplined (punished). ॥ 2-21-13॥
- siva.sh/ramayana/ayodhya-kanda/21/12प्रोत्साहितोऽयं कैकेय्या स दुष्टो यदि नः पिता । अमित्रभूतो निस्सङ्गम् वध्यताम् बध्यतामपि ॥ २-२१-१२protsAhito'yaM kaikeyyA sa duSTo yadi naH pitA । amitrabhUto nissaGgam vadhyatAm badhyatAmapi ॥ 2-21-12Even if our father instigated by Kaikeyi becomes our enemy, he shall be imprisoned or even slain regardless of our relationship with him. ॥ 2-21-12॥
- siva.sh/ramayana/ayodhya-kanda/21/7तत् इदम् वचनम् राज्ञः पुनर् बाल्यम् उपेयुषः । पुत्रः को हृदये कुर्याद्राजवृत्तमनुस्मरन् ॥ २-२१-७tat idam vacanam rAjJaH punar bAlyam upeyuSaH । putraH ko hRdaye kuryAdrAjavRttamanusmaran ॥ 2-21-7Which son, knowing royal usage, can agree to the words of this king who is behaving as though he got childhood again? ॥ 2-21-7॥
- siva.sh/ramayana/ayodhya-kanda/21/1तथा तु विलपन्तीं तां कौसल्यां राममातरम् । उवाच लक्ष्मणो दीनस्तत्कालसदृशं वचः ॥ २-२१-१tathA tu vilapantIM tAM kausalyAM rAmamAtaram । uvAca lakSmaNo dInastatkAlasadRzaM vacaH ॥ 2-21-1While Rama's mother, Kausalya was lamenting, miserable Lakshmana said to her these words appropriate to the occasion ॥ 2-21-1॥
- siva.sh/ramayana/ayodhya-kanda/20/50ममैव नूनं मरणं न विद्यते न चावकाऽशोस्ति यमक्षयेऽमम । यदन्तकोऽद्यैव न मां जिहीर्षति प्रसह्य सिंहो रुदतीं मृगीमिव ॥ २-२०-५०mamaiva nUnaM maraNaM na vidyate na cAvakA'zosti yamakSaye'mama । yadantako'dyaiva na mAM jihIrSati prasahya siMho rudatIM mRgImiva ॥ 2-20-50There is no room for me in the abode of Yama (the god of death). If he does not carry me off forcibly like a lion carrying away a crying female deer, certainly there is no death for me. ॥ 2-20-50॥