1.
द्विव्रणीयचिकित्सितम्
The medical treatment of inflamed ulcers
2.
सद्योव्रणचिकित्सितम्
The medical treatment of wounds or sores
3.
भग्नचिकित्सितम्
The medical treatments of fractures and dislocations
4.
वातव्याधिचिकित्सितम्
The medical treatment of nervous disorders
5.
महावातव्याधिचिकित्सितम्
The diseases affecting the nervous system
6.
अर्शश्चिकित्सितम्
The medical treatment of Hemorrhoids
7.
अश्मरीचिकित्सितम्
The medical treatment of urinary conditions
8.
भगन्दरचिकित्सितम्
The medical treatment of Fistula-in-ano
9.
कुष्ठचिकित्सितम्
The medical treatment of cutaneous affections
10.
महाकुष्ठचिकित्सितम्
The medical treatment of major cutaneous affections
11.
प्रमेहचिकित्सितम्
The diseases of the urinary tracts
12.
प्रमेहपिडकाचिकित्सितम्
The medical treatment of abscesses sequeling Prameha
13.
मधुमेहचिकित्सितम्
The medical treatment of Diabetes
14.
उदरचिकित्सितम्
The medical treatment of dropsy
15.
मूढगर्भचिकित्सितम्
The medical/surgical treatment of the fetus
16.
विद्रधिचिकित्सितम्
The medical treatment of Abscesses and Tumours
17.
विसर्पनाडीस्तनरोगचिकित्सितम्
The medical treatment of erysipelas
18.
ग्रन्थ्यपच्यर्बुदगलगण्डचिकित्सितम्
The medical treatment of Glandular Swellings
19.
वृद्ध्युपदंशश्लीपदचिकित्सितम्
The medical treatment of hernia
20.
क्षुद्ररोगचिकित्सितम्
The medical treatment of the minor ailments
21.
शूकरोगचिकित्सितम्
The medical treatment of poison caused by a Shuka (water insect)
22.
मुखरोगचिकित्सितम्
The affections of the mouth
23.
शोफचिकित्सितम्
The medical treatment of swellings
24.
अनागतबाधाप्रतिषेधः
The rules of hygiene and general conduct
25.
मिश्रकचिकित्सितम्
The medical treatment of a variety of diseases
26.
क्षीणबलीयवाजीकरणम्
The medical treatment for increasing virility
27.
सर्वोपघातशमनीयरसायनम्
Elixirs (rasayana) for invulnerability to disease
28.
मेधायुःकामीयरसायनम्
Elixirs (rasayana) to improve memory and life span
29.
स्वभावव्याधिप्रतिषेधनीयरसायनम्
Elixirs (rasayana) for the prevention of death and decay
30.
निवृत्तसंतापीयरसायनम्
Elixirs (rasayana) to remove mental and physical distress
31.
स्नेहोपयौगिकचिकित्सितम्
The medicinal use of Sneha (oleaginous substances)
32.
स्वेदावचारणीयचिकित्सितम्
Description of Sveda (fomentation, calorification, etc.)
33.
वमनविरेचनसाध्योपद्रवचिकित्सितम्
Description of purgative and emetic medicines
•
वमनविरेचनव्यापच्चिकित्सितम्
The injudicious use of emetics and purgatives
35.
नेत्रबस्तिप्रमाणप्रविभागचिकित्सितम्
Description of a Netra and a Vasti (pipes, nozzles and apparatus)
36.
नेत्रबस्तिव्यापच्चिकित्सितम्
The injudicious application of the Netra and Vasti
37.
अनुवासनोत्तरबस्तिचिकित्सितम्
The treatment with an Anuvasana-vasti and an Uttara-vasti
38.
निरूहक्रमचिकित्सितम्
The treatment with a Nirudha-vasti
39.
आतुरोपद्रवचिकित्सितम्
The treatment of distressing symptoms
40.
धूमनस्यकवलग्रहचिकित्सितम्
Description of medicated fumes, snuffs, errhines and gargles
Progress:77.6%
दोषविग्रथितमल्पमौषधमवस्थितमूर्ध्वभागिक्रमधोभागिकं वा न स्रंसयति दोषान्, तत्र तृष्णा पार्श्वशूलं छर्दिर्मूर्च्छा पर्वभेदो हृल्लासोऽरतिरुद्गाराविशुद्धिश्च भवति; तमुष्णाभिरद्भिराशु वामयेदूर्ध्वभागिके, अधोभागिकेऽपि च सावशेषौषधमतिप्रधावितदोषमतिबलमसम्यग्विरिक्तलक्षणमप्येवं वामयेत् ||६||
sanskrit
If the doshas are structured with minimal medicinal substance and are located either in the upper or lower parts of the body, they do not flow downward. In such cases, symptoms like thirst, lateral pain, vomiting, fainting, headache, discomfort, and excessive urges for excretion may occur. One should quickly induce vomiting using warm medicaments for those in the upper part, and likewise for those in the lower part, using a medicinal substance with residual properties that counteracts the excessively agitated doshas, even if they exhibit distinct characteristics.
english translation
hindi translation
doSavigrathitamalpamauSadhamavasthitamUrdhvabhAgikramadhobhAgikaM vA na sraMsayati doSAn, tatra tRSNA pArzvazUlaM chardirmUrcchA parvabhedo hRllAso'ratirudgArAvizuddhizca bhavati; tamuSNAbhiradbhirAzu vAmayedUrdhvabhAgike, adhobhAgike'pi ca sAvazeSauSadhamatipradhAvitadoSamatibalamasamyagviriktalakSaNamapyevaM vAmayet ||6||
hk transliteration
क्रूरकोष्ठस्यातितीक्ष्णाग्नेरल्पमौषधमल्पगुणं वा भक्तवत् पाकमुपैति, तत्र समुदीर्णा दोषा यथाकालमनिर्ह्रीयमाणा व्याधिविभ्रमं बलविभ्रंशं चापादयन्ति, तमनल्पममन्दमौषधं च पाययेत् ||७||
sanskrit
In a person with a harsh constitution and intense digestive fire, if there is minimal medicinal substance or medicinal properties, then the doshas that have accumulated lead to delayed elimination at the appropriate time, causing disturbances in health and a decline in strength. Therefore, one should administer a small quantity of ineffective medicine.
english translation
hindi translation
krUrakoSThasyAtitIkSNAgneralpamauSadhamalpaguNaM vA bhaktavat pAkamupaiti, tatra samudIrNA doSA yathAkAlamanirhrIyamANA vyAdhivibhramaM balavibhraMzaM cApAdayanti, tamanalpamamandamauSadhaM ca pAyayet ||7||
hk transliteration
अस्निग्धस्विन्नेनाल्पगुणं वा भेषजमुपयुक्तमल्पान् दोषान् हन्ति; तत्र वमने दोषशेषो गौरवमुत्क्लेशं हृदयाविशुद्धिं व्याधिवृद्धिं च करोति, तत्र तं यथायोगं पाययित्वा वामयेद्दृढतरं; विरेचने तु गुदपरिकर्तनमाध्मानं शिरोगौरवमनिःसरणं वा वायोर्व्याधिवृद्धिं च करोति; तमुपपाद्य भूयः स्नेहस्वेदाभ्यां विरेचयेद्दृढतरं, दृढं बहुप्रचलितदोषं वा तृतीये दिवसेऽल्पगुणं चेति ||८||
sanskrit
A medicinal substance that is oily, hot, or of low potency can eliminate a small quantity of doshas. In this case, during vomiting, the remaining doshas cause heaviness, distress, purity of the heart, and an increase in diseases. Therefore, after appropriate administration, one should induce vomiting more vigorously. In the case of purgation, manipulation of the rectum, bloating, or heaviness in the head may lead to an increase in diseases caused by vāta. Hence, one should prepare and administer stronger remedies using oil and sweat, especially if there is a significant and highly active presence of doshas or low potency on the third day.
english translation
hindi translation
asnigdhasvinnenAlpaguNaM vA bheSajamupayuktamalpAn doSAn hanti; tatra vamane doSazeSo gauravamutklezaM hRdayAvizuddhiM vyAdhivRddhiM ca karoti, tatra taM yathAyogaM pAyayitvA vAmayeddRDhataraM; virecane tu gudaparikartanamAdhmAnaM zirogauravamaniHsaraNaM vA vAyorvyAdhivRddhiM ca karoti; tamupapAdya bhUyaH snehasvedAbhyAM virecayeddRDhataraM, dRDhaM bahupracalitadoSaM vA tRtIye divase'lpaguNaM ceti ||8||
hk transliteration
अस्निग्धस्विन्नेन रूक्षौषधमुपयुक्तमब्रह्मचारिणा वा वायुं कोपयति, तत्र वायुः प्रकुपितः पार्श्वपृष्ठश्रोणिमन्यामर्मशूलं मूर्च्छां भ्रमं मदं सञ्ज्ञानाशं च करोति, तं वातशूलमित्याचक्षते; तमभ्यज्य धान्यस्वेदेन स्वेदयित्वा यष्टीमधुकविपक्वेन तैलेनानुवासयेत् ||९||
sanskrit
An oily, warm substance, when combined with dry herbs and taken by a celibate, can provoke vāta. In this case, the aggravated vāta causes pain in the sides, back, hips, and vital points, leading to fainting, confusion, intoxication, and loss of consciousness. This condition is referred to as vāta pain. To treat this, one should use swedana (sweating) with a mixture of grains and apply a paste made from licorice and mature oil.
english translation
hindi translation
asnigdhasvinnena rUkSauSadhamupayuktamabrahmacAriNA vA vAyuM kopayati, tatra vAyuH prakupitaH pArzvapRSThazroNimanyAmarmazUlaM mUrcchAM bhramaM madaM saJjJAnAzaM ca karoti, taM vAtazUlamityAcakSate; tamabhyajya dhAnyasvedena svedayitvA yaSTImadhukavipakvena tailenAnuvAsayet ||9||
hk transliteration
स्नेहस्वेदाभ्यामविभावितशरीरेणाल्पमौषधमल्पगुणं वा पीतमूर्ध्वमधो वा नाभ्येति दोषांश्चोत्क्लेश्य तैः सह बलक्षयमापादयति, तत्राध्मानं हृदयग्रहस्तृष्णा मूर्च्छा दाहश्च भवति, तमयोगमित्याचक्षते; तमाशु वामयेन्मदनफललवणाम्बुभिर्विरेचयेत्तीक्ष्णतरैः कषायैश्च | दुर्वान्तस्य तु समुत्क्लिष्टा दोषा व्याप्य शरीरं कण्डूश्वयथुकुष्ठपिडकाज्वराङ्गमर्दनिस्तोदनानि कुर्वन्ति, ततस्तानशेषान्महौषधेनापहरेत् | अस्निग्धस्विन्नस्य दुर्विरिक्तस्याधोनाभेः स्तब्धपूर्णोदरता शूलं वातपुरीषसङ्गः कण्डूमण्डलप्रादुर्भावो वा भवति, तमास्थाप्य पुनः संस्नेह्य विरेचयेत्तीक्ष्णेन | नातिप्रवर्तमाने तिष्ठति वा दुष्टसंशोधने तत्सन्तेजनार्थमुष्णोदकं पाययेत्, पाणितापैश्च पार्श्वोदरमुपस्वेदयेत्, ततः प्रवर्तन्ते दोषाः | अनुप्रवृत्ते चाल्पदोषे जीर्णौषधं बहुदोषमहःशेषं बलं चावेक्ष्य भूयो मात्रां विदध्यात् | अप्रवृत्तदोषं दशरात्रादूर्ध्वमुपसंस्कृतदेहं स्नेहस्वेदाभ्यां भूयः शोधयेत् | दुर्विरेच्यमास्थाप्य पुनः संस्नेह्य विरेचयेत् | ह्रीभयलोभैर्वेगाघातशीलाः प्रायशः स्त्रियो राजसमीपस्था वणिजः श्रोत्रियाश्च भवन्ति, तस्मादेते दुर्विरेच्याः, बहुवातत्वात्; अत एव तानतिस्निग्धान् स्वेदोपपन्नाञ् शोधयेत् ||१०||
sanskrit
A body that has been properly oiled and sweated, when subjected to minimal medicine with low potency, can still provoke doshas and lead to a loss of strength. In such cases, symptoms like abdominal distension, heart pain, thirst, fainting, and burning sensations arise, referred to as yogic disorders. To treat these, one should quickly apply purgatives using bitter herbs mixed with Madana fruit and salt. In the case of excessive doshas affecting the body, symptoms like itching, fever, and pain occur, and the remaining doshas should be eliminated with potent medicine. For a person with oily warmth who suffers from dryness and has a hard, full abdomen, symptoms like pain from vāta, stool retention, or the appearance of lumps may manifest. In this situation, one should apply oil again and use a sharp purgative. If the doshas are not very active or not excessively harmful, one should drink warm water to stimulate them. Sweating the sides and abdomen will help initiate the movement of doshas. If there is a minimal dosha presence, one should consider the old medicine, the strength of many doshas, and adjust the dosage accordingly. For a person whose doshas have not been resolved for ten nights and whose body has been thoroughly cleaned, one should again purify through oil and warmth. In the case of difficult purgation, oil should be applied again and purged. Generally, women who are driven by fear, shame, and greed, as well as traders and scholars near royal circles, tend to have difficult purgations due to their predominance of vāta; hence, these individuals should be cleansed with warm and oily methods.
english translation
hindi translation
snehasvedAbhyAmavibhAvitazarIreNAlpamauSadhamalpaguNaM vA pItamUrdhvamadho vA nAbhyeti doSAMzcotklezya taiH saha balakSayamApAdayati, tatrAdhmAnaM hRdayagrahastRSNA mUrcchA dAhazca bhavati, tamayogamityAcakSate; tamAzu vAmayenmadanaphalalavaNAmbubhirvirecayettIkSNataraiH kaSAyaizca | durvAntasya tu samutkliSTA doSA vyApya zarIraM kaNDUzvayathukuSThapiDakAjvarAGgamardanistodanAni kurvanti, tatastAnazeSAnmahauSadhenApaharet | asnigdhasvinnasya durviriktasyAdhonAbheH stabdhapUrNodaratA zUlaM vAtapurISasaGgaH kaNDUmaNDalaprAdurbhAvo vA bhavati, tamAsthApya punaH saMsnehya virecayettIkSNena | nAtipravartamAne tiSThati vA duSTasaMzodhane tatsantejanArthamuSNodakaM pAyayet, pANitApaizca pArzvodaramupasvedayet, tataH pravartante doSAH | anupravRtte cAlpadoSe jIrNauSadhaM bahudoSamahaHzeSaM balaM cAvekSya bhUyo mAtrAM vidadhyAt | apravRttadoSaM dazarAtrAdUrdhvamupasaMskRtadehaM snehasvedAbhyAM bhUyaH zodhayet | durvirecyamAsthApya punaH saMsnehya virecayet | hrIbhayalobhairvegAghAtazIlAH prAyazaH striyo rAjasamIpasthA vaNijaH zrotriyAzca bhavanti, tasmAdete durvirecyAH, bahuvAtatvAt; ata eva tAnatisnigdhAn svedopapannAJ zodhayet ||10||
hk transliteration
Sushruta Samhita
Progress:77.6%
दोषविग्रथितमल्पमौषधमवस्थितमूर्ध्वभागिक्रमधोभागिकं वा न स्रंसयति दोषान्, तत्र तृष्णा पार्श्वशूलं छर्दिर्मूर्च्छा पर्वभेदो हृल्लासोऽरतिरुद्गाराविशुद्धिश्च भवति; तमुष्णाभिरद्भिराशु वामयेदूर्ध्वभागिके, अधोभागिकेऽपि च सावशेषौषधमतिप्रधावितदोषमतिबलमसम्यग्विरिक्तलक्षणमप्येवं वामयेत् ||६||
sanskrit
If the doshas are structured with minimal medicinal substance and are located either in the upper or lower parts of the body, they do not flow downward. In such cases, symptoms like thirst, lateral pain, vomiting, fainting, headache, discomfort, and excessive urges for excretion may occur. One should quickly induce vomiting using warm medicaments for those in the upper part, and likewise for those in the lower part, using a medicinal substance with residual properties that counteracts the excessively agitated doshas, even if they exhibit distinct characteristics.
english translation
hindi translation
doSavigrathitamalpamauSadhamavasthitamUrdhvabhAgikramadhobhAgikaM vA na sraMsayati doSAn, tatra tRSNA pArzvazUlaM chardirmUrcchA parvabhedo hRllAso'ratirudgArAvizuddhizca bhavati; tamuSNAbhiradbhirAzu vAmayedUrdhvabhAgike, adhobhAgike'pi ca sAvazeSauSadhamatipradhAvitadoSamatibalamasamyagviriktalakSaNamapyevaM vAmayet ||6||
hk transliteration
क्रूरकोष्ठस्यातितीक्ष्णाग्नेरल्पमौषधमल्पगुणं वा भक्तवत् पाकमुपैति, तत्र समुदीर्णा दोषा यथाकालमनिर्ह्रीयमाणा व्याधिविभ्रमं बलविभ्रंशं चापादयन्ति, तमनल्पममन्दमौषधं च पाययेत् ||७||
sanskrit
In a person with a harsh constitution and intense digestive fire, if there is minimal medicinal substance or medicinal properties, then the doshas that have accumulated lead to delayed elimination at the appropriate time, causing disturbances in health and a decline in strength. Therefore, one should administer a small quantity of ineffective medicine.
english translation
hindi translation
krUrakoSThasyAtitIkSNAgneralpamauSadhamalpaguNaM vA bhaktavat pAkamupaiti, tatra samudIrNA doSA yathAkAlamanirhrIyamANA vyAdhivibhramaM balavibhraMzaM cApAdayanti, tamanalpamamandamauSadhaM ca pAyayet ||7||
hk transliteration
अस्निग्धस्विन्नेनाल्पगुणं वा भेषजमुपयुक्तमल्पान् दोषान् हन्ति; तत्र वमने दोषशेषो गौरवमुत्क्लेशं हृदयाविशुद्धिं व्याधिवृद्धिं च करोति, तत्र तं यथायोगं पाययित्वा वामयेद्दृढतरं; विरेचने तु गुदपरिकर्तनमाध्मानं शिरोगौरवमनिःसरणं वा वायोर्व्याधिवृद्धिं च करोति; तमुपपाद्य भूयः स्नेहस्वेदाभ्यां विरेचयेद्दृढतरं, दृढं बहुप्रचलितदोषं वा तृतीये दिवसेऽल्पगुणं चेति ||८||
sanskrit
A medicinal substance that is oily, hot, or of low potency can eliminate a small quantity of doshas. In this case, during vomiting, the remaining doshas cause heaviness, distress, purity of the heart, and an increase in diseases. Therefore, after appropriate administration, one should induce vomiting more vigorously. In the case of purgation, manipulation of the rectum, bloating, or heaviness in the head may lead to an increase in diseases caused by vāta. Hence, one should prepare and administer stronger remedies using oil and sweat, especially if there is a significant and highly active presence of doshas or low potency on the third day.
english translation
hindi translation
asnigdhasvinnenAlpaguNaM vA bheSajamupayuktamalpAn doSAn hanti; tatra vamane doSazeSo gauravamutklezaM hRdayAvizuddhiM vyAdhivRddhiM ca karoti, tatra taM yathAyogaM pAyayitvA vAmayeddRDhataraM; virecane tu gudaparikartanamAdhmAnaM zirogauravamaniHsaraNaM vA vAyorvyAdhivRddhiM ca karoti; tamupapAdya bhUyaH snehasvedAbhyAM virecayeddRDhataraM, dRDhaM bahupracalitadoSaM vA tRtIye divase'lpaguNaM ceti ||8||
hk transliteration
अस्निग्धस्विन्नेन रूक्षौषधमुपयुक्तमब्रह्मचारिणा वा वायुं कोपयति, तत्र वायुः प्रकुपितः पार्श्वपृष्ठश्रोणिमन्यामर्मशूलं मूर्च्छां भ्रमं मदं सञ्ज्ञानाशं च करोति, तं वातशूलमित्याचक्षते; तमभ्यज्य धान्यस्वेदेन स्वेदयित्वा यष्टीमधुकविपक्वेन तैलेनानुवासयेत् ||९||
sanskrit
An oily, warm substance, when combined with dry herbs and taken by a celibate, can provoke vāta. In this case, the aggravated vāta causes pain in the sides, back, hips, and vital points, leading to fainting, confusion, intoxication, and loss of consciousness. This condition is referred to as vāta pain. To treat this, one should use swedana (sweating) with a mixture of grains and apply a paste made from licorice and mature oil.
english translation
hindi translation
asnigdhasvinnena rUkSauSadhamupayuktamabrahmacAriNA vA vAyuM kopayati, tatra vAyuH prakupitaH pArzvapRSThazroNimanyAmarmazUlaM mUrcchAM bhramaM madaM saJjJAnAzaM ca karoti, taM vAtazUlamityAcakSate; tamabhyajya dhAnyasvedena svedayitvA yaSTImadhukavipakvena tailenAnuvAsayet ||9||
hk transliteration
स्नेहस्वेदाभ्यामविभावितशरीरेणाल्पमौषधमल्पगुणं वा पीतमूर्ध्वमधो वा नाभ्येति दोषांश्चोत्क्लेश्य तैः सह बलक्षयमापादयति, तत्राध्मानं हृदयग्रहस्तृष्णा मूर्च्छा दाहश्च भवति, तमयोगमित्याचक्षते; तमाशु वामयेन्मदनफललवणाम्बुभिर्विरेचयेत्तीक्ष्णतरैः कषायैश्च | दुर्वान्तस्य तु समुत्क्लिष्टा दोषा व्याप्य शरीरं कण्डूश्वयथुकुष्ठपिडकाज्वराङ्गमर्दनिस्तोदनानि कुर्वन्ति, ततस्तानशेषान्महौषधेनापहरेत् | अस्निग्धस्विन्नस्य दुर्विरिक्तस्याधोनाभेः स्तब्धपूर्णोदरता शूलं वातपुरीषसङ्गः कण्डूमण्डलप्रादुर्भावो वा भवति, तमास्थाप्य पुनः संस्नेह्य विरेचयेत्तीक्ष्णेन | नातिप्रवर्तमाने तिष्ठति वा दुष्टसंशोधने तत्सन्तेजनार्थमुष्णोदकं पाययेत्, पाणितापैश्च पार्श्वोदरमुपस्वेदयेत्, ततः प्रवर्तन्ते दोषाः | अनुप्रवृत्ते चाल्पदोषे जीर्णौषधं बहुदोषमहःशेषं बलं चावेक्ष्य भूयो मात्रां विदध्यात् | अप्रवृत्तदोषं दशरात्रादूर्ध्वमुपसंस्कृतदेहं स्नेहस्वेदाभ्यां भूयः शोधयेत् | दुर्विरेच्यमास्थाप्य पुनः संस्नेह्य विरेचयेत् | ह्रीभयलोभैर्वेगाघातशीलाः प्रायशः स्त्रियो राजसमीपस्था वणिजः श्रोत्रियाश्च भवन्ति, तस्मादेते दुर्विरेच्याः, बहुवातत्वात्; अत एव तानतिस्निग्धान् स्वेदोपपन्नाञ् शोधयेत् ||१०||
sanskrit
A body that has been properly oiled and sweated, when subjected to minimal medicine with low potency, can still provoke doshas and lead to a loss of strength. In such cases, symptoms like abdominal distension, heart pain, thirst, fainting, and burning sensations arise, referred to as yogic disorders. To treat these, one should quickly apply purgatives using bitter herbs mixed with Madana fruit and salt. In the case of excessive doshas affecting the body, symptoms like itching, fever, and pain occur, and the remaining doshas should be eliminated with potent medicine. For a person with oily warmth who suffers from dryness and has a hard, full abdomen, symptoms like pain from vāta, stool retention, or the appearance of lumps may manifest. In this situation, one should apply oil again and use a sharp purgative. If the doshas are not very active or not excessively harmful, one should drink warm water to stimulate them. Sweating the sides and abdomen will help initiate the movement of doshas. If there is a minimal dosha presence, one should consider the old medicine, the strength of many doshas, and adjust the dosage accordingly. For a person whose doshas have not been resolved for ten nights and whose body has been thoroughly cleaned, one should again purify through oil and warmth. In the case of difficult purgation, oil should be applied again and purged. Generally, women who are driven by fear, shame, and greed, as well as traders and scholars near royal circles, tend to have difficult purgations due to their predominance of vāta; hence, these individuals should be cleansed with warm and oily methods.
english translation
hindi translation
snehasvedAbhyAmavibhAvitazarIreNAlpamauSadhamalpaguNaM vA pItamUrdhvamadho vA nAbhyeti doSAMzcotklezya taiH saha balakSayamApAdayati, tatrAdhmAnaM hRdayagrahastRSNA mUrcchA dAhazca bhavati, tamayogamityAcakSate; tamAzu vAmayenmadanaphalalavaNAmbubhirvirecayettIkSNataraiH kaSAyaizca | durvAntasya tu samutkliSTA doSA vyApya zarIraM kaNDUzvayathukuSThapiDakAjvarAGgamardanistodanAni kurvanti, tatastAnazeSAnmahauSadhenApaharet | asnigdhasvinnasya durviriktasyAdhonAbheH stabdhapUrNodaratA zUlaM vAtapurISasaGgaH kaNDUmaNDalaprAdurbhAvo vA bhavati, tamAsthApya punaH saMsnehya virecayettIkSNena | nAtipravartamAne tiSThati vA duSTasaMzodhane tatsantejanArthamuSNodakaM pAyayet, pANitApaizca pArzvodaramupasvedayet, tataH pravartante doSAH | anupravRtte cAlpadoSe jIrNauSadhaM bahudoSamahaHzeSaM balaM cAvekSya bhUyo mAtrAM vidadhyAt | apravRttadoSaM dazarAtrAdUrdhvamupasaMskRtadehaM snehasvedAbhyAM bhUyaH zodhayet | durvirecyamAsthApya punaH saMsnehya virecayet | hrIbhayalobhairvegAghAtazIlAH prAyazaH striyo rAjasamIpasthA vaNijaH zrotriyAzca bhavanti, tasmAdete durvirecyAH, bahuvAtatvAt; ata eva tAnatisnigdhAn svedopapannAJ zodhayet ||10||
hk transliteration