1.
सूक्त १
sUkta 1
2.
सूक्त २
sUkta 2
3.
सूक्त ३
sUkta 3
4.
सूक्त ४
sUkta 4
5.
सूक्त ५
sUkta 5
6.
सूक्त ६
sUkta 6
7.
सूक्त ७
sUkta 7
8.
सूक्त ८
sUkta 8
9.
सूक्त ९
sUkta 9
10.
सूक्त १०
sUkta 10
11.
सूक्त ११
sUkta 11
12.
सूक्त १२
sUkta 12
13.
सूक्त १३
sUkta 13
14.
सूक्त १४
sUkta 14
15.
सूक्त १५
sUkta 15
16.
सूक्त १६
sUkta 16
17.
सूक्त १७
sUkta 17
18.
सूक्त १८
sUkta 18
19.
सूक्त १९
sUkta 19
20.
सूक्त २०
sUkta 20
21.
सूक्त २१
sUkta 21
22.
सूक्त २२
sUkta 22
23.
सूक्त २३
sUkta 23
24.
सूक्त २४
sUkta 24
25.
सूक्त २५
sUkta 25
26.
सूक्त २६
sUkta 26
27.
सूक्त २७
sUkta 27
28.
सूक्त २८
sUkta 28
29.
सूक्त २९
sUkta 29
30.
सूक्त ३०
sUkta 30
31.
सूक्त ३१
sUkta 31
32.
सूक्त ३२
sUkta 32
33.
सूक्त ३३
sUkta 33
•
सूक्त ३४
sUkta 34
35.
सूक्त ३५
sUkta 35
36.
सूक्त ३६
sUkta 36
37.
सूक्त ३७
sUkta 37
38.
सूक्त ३८
sUkta 38
39.
सूक्त ३९
sUkta 39
40.
सूक्त ४०
sUkta 40
41.
सूक्त ४१
sUkta 41
42.
सूक्त ४२
sUkta 42
43.
सूक्त ४३
sUkta 43
44.
सूक्त ४४
sUkta 44
45.
सूक्त ४५
sUkta 45
46.
सूक्त ४६
sUkta 46
47.
सूक्त ४७
sUkta 47
48.
सूक्त ४८
sUkta 48
49.
सूक्त ४९
sUkta 49
50.
सूक्त ५०
sUkta 50
51.
सूक्त ५१
sUkta 51
52.
सूक्त ५२
sUkta 52
53.
सूक्त ५३
sUkta 53
54.
सूक्त ५४
sUkta 54
55.
सूक्त ५५
sUkta 55
56.
सूक्त ५६
sUkta 56
57.
सूक्त ५७
sUkta 57
58.
सूक्त ५८
sUkta 58
59.
सूक्त ५९
sUkta 59
60.
सूक्त ६०
sUkta 60
61.
सूक्त ६१
sUkta 61
62.
सूक्त ६२
sUkta 62
63.
सूक्त ६३
sUkta 63
64.
सूक्त ६४
sUkta 64
65.
सूक्त ६५
sUkta 65
66.
सूक्त ६६
sUkta 66
67.
सूक्त ६७
sUkta 67
68.
सूक्त ६८
sUkta 68
69.
सूक्त ६९
sUkta 69
70.
सूक्त ७०
sUkta 70
71.
सूक्त ७१
sUkta 71
72.
सूक्त ७२
sUkta 72
73.
सूक्त ७३
sUkta 73
74.
सूक्त ७४
sUkta 74
75.
सूक्त ७५
sUkta 75
76.
सूक्त ७६
sUkta 76
77.
सूक्त ७७
sUkta 77
78.
सूक्त ७८
sUkta 78
79.
सूक्त ७९
sUkta 79
80.
सूक्त ८०
sUkta 80
81.
सूक्त ८१
sUkta 81
82.
सूक्त ८२
sUkta 82
83.
सूक्त ८३
sUkta 83
84.
सूक्त ८४
sUkta 84
85.
सूक्त ८५
sUkta 85
86.
सूक्त ८६
sUkta 86
87.
सूक्त ८७
sUkta 87
Progress:37.0%
वि॒त्वक्ष॑ण॒: समृ॑तौ चक्रमास॒जोऽसु॑न्वतो॒ विषु॑णः सुन्व॒तो वृ॒धः । इन्द्रो॒ विश्व॑स्य दमि॒ता वि॒भीष॑णो यथाव॒शं न॑यति॒ दास॒मार्य॑: ॥ वित्वक्षणः समृतौ चक्रमासजोऽसुन्वतो विषुणः सुन्वतो वृधः । इन्द्रो विश्वस्य दमिता विभीषणो यथावशं नयति दासमार्यः ॥
sanskrit
Thinning (his enemies) in battle, and accelerating the wheels (of his car), he turns away from him who offers no libation, and augments (the prosperity of) the offerer; Indra, the subduer of all, the formidable, the lord, conducts the Dāsa at his pleasure.
english translation
vi॒tvakSa॑Na॒: samR॑tau cakramAsa॒jo'su॑nvato॒ viSu॑NaH sunva॒to vR॒dhaH | indro॒ vizva॑sya dami॒tA vi॒bhISa॑No yathAva॒zaM na॑yati॒ dAsa॒mArya॑: || vitvakSaNaH samRtau cakramAsajo'sunvato viSuNaH sunvato vRdhaH | indro vizvasya damitA vibhISaNo yathAvazaM nayati dAsamAryaH ||
hk transliteration
समीं॑ प॒णेर॑जति॒ भोज॑नं मु॒षे वि दा॒शुषे॑ भजति सू॒नरं॒ वसु॑ । दु॒र्गे च॒न ध्रि॑यते॒ विश्व॒ आ पु॒रु जनो॒ यो अ॑स्य॒ तवि॑षी॒मचु॑क्रुधत् ॥ समीं पणेरजति भोजनं मुषे वि दाशुषे भजति सूनरं वसु । दुर्गे चन ध्रियते विश्व आ पुरु जनो यो अस्य तविषीमचुक्रुधत् ॥
sanskrit
He proceeds to plural nder the wealth of the (avaricious), and bestows the riches that are prized by man upon the donor (of the libation); every man is involved in great difficulty who provokes the might of Indra to wrath.
english translation
samIM॑ pa॒Nera॑jati॒ bhoja॑naM mu॒Se vi dA॒zuSe॑ bhajati sU॒naraM॒ vasu॑ | du॒rge ca॒na dhri॑yate॒ vizva॒ A pu॒ru jano॒ yo a॑sya॒ tavi॑SI॒macu॑krudhat || samIM paNerajati bhojanaM muSe vi dAzuSe bhajati sUnaraM vasu | durge cana dhriyate vizva A puru jano yo asya taviSImacukrudhat ||
hk transliteration
सं यज्जनौ॑ सु॒धनौ॑ वि॒श्वश॑र्धसा॒ववे॒दिन्द्रो॑ म॒घवा॒ गोषु॑ शु॒भ्रिषु॑ । युजं॒ ह्य१॒॑न्यमकृ॑त प्रवेप॒न्युदीं॒ गव्यं॑ सृजते॒ सत्व॑भि॒र्धुनि॑: ॥ सं यज्जनौ सुधनौ विश्वशर्धसाववेदिन्द्रो मघवा गोषु शुभ्रिषु । युजं ह्यन्यमकृत प्रवेपन्युदीं गव्यं सृजते सत्वभिर्धुनिः ॥
sanskrit
When Indra, the possessor of opulence, discriminates between two men, both wealthy, and exerting themselves (against each other) for the sake of valuable cattle, he takes one of them as his associate, causing (his adversaries) to tremble, and the agitator (of the clouds), together with the Maruts, bestows upon him herds of cattle.
english translation
saM yajjanau॑ su॒dhanau॑ vi॒zvaza॑rdhasA॒vave॒dindro॑ ma॒ghavA॒ goSu॑ zu॒bhriSu॑ | yujaM॒ hya1॒॑nyamakR॑ta pravepa॒nyudIM॒ gavyaM॑ sRjate॒ satva॑bhi॒rdhuni॑: || saM yajjanau sudhanau vizvazardhasAvavedindro maghavA goSu zubhriSu | yujaM hyanyamakRta pravepanyudIM gavyaM sRjate satvabhirdhuniH ||
hk transliteration
स॒ह॒स्र॒सामाग्नि॑वेशिं गृणीषे॒ शत्रि॑मग्न उप॒मां के॒तुम॒र्यः । तस्मा॒ आप॑: सं॒यत॑: पीपयन्त॒ तस्मि॑न्क्ष॒त्रमम॑वत्त्वे॒षम॑स्तु ॥ सहस्रसामाग्निवेशिं गृणीषे शत्रिमग्न उपमां केतुमर्यः । तस्मा आपः संयतः पीपयन्त तस्मिन्क्षत्रममवत्त्वेषमस्तु ॥
sanskrit
I, Arya, Agni, praise Śatri, the son of Agniveśa, the bestower of thousands, a type for comparison; may the collected waters yield him abundance; may wealth and strength, and glory be upon him.
english translation
sa॒ha॒sra॒sAmAgni॑veziM gRNISe॒ zatri॑magna upa॒mAM ke॒tuma॒ryaH | tasmA॒ Apa॑: saM॒yata॑: pIpayanta॒ tasmi॑nkSa॒tramama॑vattve॒Sama॑stu || sahasrasAmAgniveziM gRNISe zatrimagna upamAM ketumaryaH | tasmA ApaH saMyataH pIpayanta tasminkSatramamavattveSamastu ||
hk transliteration
Rig Veda
Progress:37.0%
वि॒त्वक्ष॑ण॒: समृ॑तौ चक्रमास॒जोऽसु॑न्वतो॒ विषु॑णः सुन्व॒तो वृ॒धः । इन्द्रो॒ विश्व॑स्य दमि॒ता वि॒भीष॑णो यथाव॒शं न॑यति॒ दास॒मार्य॑: ॥ वित्वक्षणः समृतौ चक्रमासजोऽसुन्वतो विषुणः सुन्वतो वृधः । इन्द्रो विश्वस्य दमिता विभीषणो यथावशं नयति दासमार्यः ॥
sanskrit
Thinning (his enemies) in battle, and accelerating the wheels (of his car), he turns away from him who offers no libation, and augments (the prosperity of) the offerer; Indra, the subduer of all, the formidable, the lord, conducts the Dāsa at his pleasure.
english translation
vi॒tvakSa॑Na॒: samR॑tau cakramAsa॒jo'su॑nvato॒ viSu॑NaH sunva॒to vR॒dhaH | indro॒ vizva॑sya dami॒tA vi॒bhISa॑No yathAva॒zaM na॑yati॒ dAsa॒mArya॑: || vitvakSaNaH samRtau cakramAsajo'sunvato viSuNaH sunvato vRdhaH | indro vizvasya damitA vibhISaNo yathAvazaM nayati dAsamAryaH ||
hk transliteration
समीं॑ प॒णेर॑जति॒ भोज॑नं मु॒षे वि दा॒शुषे॑ भजति सू॒नरं॒ वसु॑ । दु॒र्गे च॒न ध्रि॑यते॒ विश्व॒ आ पु॒रु जनो॒ यो अ॑स्य॒ तवि॑षी॒मचु॑क्रुधत् ॥ समीं पणेरजति भोजनं मुषे वि दाशुषे भजति सूनरं वसु । दुर्गे चन ध्रियते विश्व आ पुरु जनो यो अस्य तविषीमचुक्रुधत् ॥
sanskrit
He proceeds to plural nder the wealth of the (avaricious), and bestows the riches that are prized by man upon the donor (of the libation); every man is involved in great difficulty who provokes the might of Indra to wrath.
english translation
samIM॑ pa॒Nera॑jati॒ bhoja॑naM mu॒Se vi dA॒zuSe॑ bhajati sU॒naraM॒ vasu॑ | du॒rge ca॒na dhri॑yate॒ vizva॒ A pu॒ru jano॒ yo a॑sya॒ tavi॑SI॒macu॑krudhat || samIM paNerajati bhojanaM muSe vi dAzuSe bhajati sUnaraM vasu | durge cana dhriyate vizva A puru jano yo asya taviSImacukrudhat ||
hk transliteration
सं यज्जनौ॑ सु॒धनौ॑ वि॒श्वश॑र्धसा॒ववे॒दिन्द्रो॑ म॒घवा॒ गोषु॑ शु॒भ्रिषु॑ । युजं॒ ह्य१॒॑न्यमकृ॑त प्रवेप॒न्युदीं॒ गव्यं॑ सृजते॒ सत्व॑भि॒र्धुनि॑: ॥ सं यज्जनौ सुधनौ विश्वशर्धसाववेदिन्द्रो मघवा गोषु शुभ्रिषु । युजं ह्यन्यमकृत प्रवेपन्युदीं गव्यं सृजते सत्वभिर्धुनिः ॥
sanskrit
When Indra, the possessor of opulence, discriminates between two men, both wealthy, and exerting themselves (against each other) for the sake of valuable cattle, he takes one of them as his associate, causing (his adversaries) to tremble, and the agitator (of the clouds), together with the Maruts, bestows upon him herds of cattle.
english translation
saM yajjanau॑ su॒dhanau॑ vi॒zvaza॑rdhasA॒vave॒dindro॑ ma॒ghavA॒ goSu॑ zu॒bhriSu॑ | yujaM॒ hya1॒॑nyamakR॑ta pravepa॒nyudIM॒ gavyaM॑ sRjate॒ satva॑bhi॒rdhuni॑: || saM yajjanau sudhanau vizvazardhasAvavedindro maghavA goSu zubhriSu | yujaM hyanyamakRta pravepanyudIM gavyaM sRjate satvabhirdhuniH ||
hk transliteration
स॒ह॒स्र॒सामाग्नि॑वेशिं गृणीषे॒ शत्रि॑मग्न उप॒मां के॒तुम॒र्यः । तस्मा॒ आप॑: सं॒यत॑: पीपयन्त॒ तस्मि॑न्क्ष॒त्रमम॑वत्त्वे॒षम॑स्तु ॥ सहस्रसामाग्निवेशिं गृणीषे शत्रिमग्न उपमां केतुमर्यः । तस्मा आपः संयतः पीपयन्त तस्मिन्क्षत्रममवत्त्वेषमस्तु ॥
sanskrit
I, Arya, Agni, praise Śatri, the son of Agniveśa, the bestower of thousands, a type for comparison; may the collected waters yield him abundance; may wealth and strength, and glory be upon him.
english translation
sa॒ha॒sra॒sAmAgni॑veziM gRNISe॒ zatri॑magna upa॒mAM ke॒tuma॒ryaH | tasmA॒ Apa॑: saM॒yata॑: pIpayanta॒ tasmi॑nkSa॒tramama॑vattve॒Sama॑stu || sahasrasAmAgniveziM gRNISe zatrimagna upamAM ketumaryaH | tasmA ApaH saMyataH pIpayanta tasminkSatramamavattveSamastu ||
hk transliteration