श्रुत्वार्त्तनादमिति विश्वनरोपि मोहं हित्वोत्थितः किमिति किंत्विति किं किमेतत्।। उच्चैर्वदन् गृहपतिः क्व स मे बहिस्थः प्राणोन्तरात्मनिलयस्सकलेंद्रियेशः ।। ४ ।।
On hearing her loud lamentation, Viśvānara woke up from his swoon. He cried aloud “What is this? What is this? Where is Gṛhapati my vital breath who stands outside and who is the lord of all the senses lodged within me.
zrutvArttanAdamiti vizvanaropi mohaM hitvotthitaH kimiti kiMtviti kiM kimetat|| uccairvadan gRhapatiH kva sa me bahisthaH prANontarAtmanilayassakaleMdriyezaH || 4 ||