1.
वेदोत्पत्त्यध्यायः
Origin of Ayurveda
2.
शिष्योपनयनीयाध्यायः
Initiation of the pupil
3.
अध्ययनसंप्रदानीयाध्यायः
Classification of Ayurveda
4.
प्रभाषणीयाध्यायः
General explanations
5.
अग्रोपहरणीयाध्यायः
Preliminary measures
6.
ऋतुचर्याध्यायः
Different seasons of the year
7.
यन्त्रविध्यध्यायः
Surgical appliances
8.
शस्त्रावचारणीयाध्यायः
Surgical instruments
9.
योग्यासूत्रीयाध्यायः
Practical surgical instructions
10.
विशिखानुप्रवेशनीयाध्यायः
Qualifications of a physician
11.
क्षारपाकविध्यध्यायः
Alkaline cautery
12.
अग्निकर्मविध्यध्यायः
Thermal cautery
13.
जलौकावचारणीयाध्यायः
Usage of leeches
14.
शोणितवर्णनीयाध्यायः
Description of blood
15.
दोषधातुमलक्षयवृद्धिविज्ञानीयाध्यायः
Knowledge of doshas
16.
कर्णव्यधबन्धविध्यध्यायः
Puncturing and Bandaging the ear
17.
आमपक्वैषणीयाध्यायः
Features of unripe and ripe swelling
18.
व्रणालेपनबन्धविध्यध्यायः
Poulticing and bandaging of wounds
19.
व्रणितोपासनीयाध्यायः
Care of the wounded
20.
हिताहितीयाध्यायः
Suitable and unsuitables for health
21.
व्रणप्रश्नाध्यायः
Questions concerning wounds
22.
व्रणास्रावविज्ञानीयाध्यायः
Knowledge of exudates of wounds
23.
कृत्याकृत्यविध्यध्यायः
Prognosis of wounds
24.
व्याधिसमुद्देशीयाध्यायः
Knowledge of diseases
25.
अष्टविधशस्त्रकर्मीयाध्यायः
Eight kinds of surgical operations
26.
प्रनष्टशल्यविज्ञानीयाध्यायः
Knowledge of foreign bodies
27.
शल्यापनयनीयाध्यायः
Removal of foreign bodies
28.
विपरीताविपरीतव्रणविज्ञानीयाध्यायः
Prognosis of wounds
29.
विपरीताविपरीतदूतशकुनस्वप्ननिदर्शनीयाध्यायः
Auspicious and inauspicious dreams
30.
पञ्चेन्द्रियार्थविप्रतिपत्त्यध्यायः
Good and bad sensory perceptions
31.
छायाविप्रतिपत्त्यध्यायः
Signs of Color and Fatal Prognosis
32.
स्वभावविप्रतिपत्त्यध्यायः
Good and bad nature of body parts fatal signs
33.
अवारणीयाध्यायः
Fatal Signs of Diseases
34.
युक्तसेनीयाध्यायः
Duties of army surgeon
35.
आतुरोपक्रमणीयाध्यायः
Examination of the patient
36.
भूमिप्रविभागविज्ञानीयाध्यायः
Kinds of land regions
37.
मिश्रकाध्यायः
Drugs of specific actions
38.
द्रव्यसंग्रहणीयाध्यायः
Groups of drugs
39.
संशोधनसंशमनीयाध्यायः
Purificatory and Palliative Drugs
40.
द्रव्यरसगुणवीर्यविपाकविज्ञानीयाध्यायः
Drugs and Their Properties
41.
द्रव्यविशेषविज्ञानीयाध्यायः
Knowledge of categories of drugs
42.
रसविशेषविज्ञानीयाध्यायः
Knowledge of tastes of drugs
43.
वमनद्रव्यविकल्पविज्ञानीयाध्यायः
Recipes of emetic drugs
44.
विरेचनद्रव्यविकल्पविज्ञानीयाध्यायः
Recipes of purgative drugs
45.
द्रवद्रव्यविध्यध्यायः
Knowledge of liquid substances
•
अन्नपानविध्यध्यायः
Diet articles and regimen of diet
Progress:95.2%
हितं शोणितपित्तिभ्यः क्षीरमिक्षुरसस्तथा | अर्कशेलुशिरीषाणामासवास्तु विषार्तिषु ||४३१||
For those suffering from blood disorders and pitta, milk, sugarcane juice, and the preparations of herbs like Arka, Shilajit, and Sirosh are beneficial, especially in cases of poisoning.
english translation
रक्तविकार और पित्त से पीड़ित लोगों के लिए, दूध, गन्ने का रस और अर्क, शिलाजीत, और सिरोश जैसे औषधियों की औषधियाँ विशेष रूप से विषाक्तता के मामलों में लाभकारी हैं।
hindi translation
hitaM zoNitapittibhyaH kSIramikSurasastathA | arkazeluzirISANAmAsavAstu viSArtiSu ||431||
hk transliteration by Sanscriptअतः परं तु वर्गाणामनुपानं पृथक् पृथक् | प्रवक्ष्याम्यनुपूर्वेण सर्वेषामेव मे शृणु ||४३२||
Therefore, I will explain the types of accompaniments separately for each category. Listen to me attentively as I proceed with the details of each.
english translation
इसलिए, मैं हर वर्ग के अनुसार अनुपान के प्रकारों को अलग-अलग स्पष्ट करूंगा। कृपया ध्यानपूर्वक सुनें, जैसा कि मैं प्रत्येक के विवरण को प्रस्तुत करता हूँ।
hindi translation
ataH paraM tu vargANAmanupAnaM pRthak pRthak | pravakSyAmyanupUrveNa sarveSAmeva me zRNu ||432||
hk transliteration by Sanscriptतत्र पूर्वशस्यजातानां बदराम्लं, वैदलानां धान्याम्लं, जङ्घालानां धन्वजानां च पिप्पल्यासवः, विष्किराणां कोलबदरासवः, प्रतुदानां क्षीरवृक्षासवः, गुहाशयानां खर्जूरनालिकेरासवः, प्रसहानामश्वगन्धासवः, पर्णमृगाणां कृष्णगन्धासवः, बिलेशयानां फलासवः , एकशफानां त्रिफलासवः, अनेकशफानां खदिरासवः, कूलचराणां शृङ्गाटककशेरुकासवः, कोशवासिनां पादिनां च स एव, प्लवानामिक्षुरसासवः, नादेयानां मत्स्यानां मृणालासवः, सामुद्राणां मातुलुङ्गासवः, अम्लानां फलानां पद्मोत्पलकन्दासवः, कषायाणां दाडिमवेत्रासवः, मधुराणां त्रिकटुकयुक्तः खण्डासवः, तालफलादीनां धान्याम्लं, कटुकानां दूर्वानलवेत्रासवः, पिप्पल्यादीनां श्वदंष्ट्रावसुकासवः, कूष्माण्डादीनां दार्वीकरीरासवः, चुच्चुप्रभृतीनां लोध्रासवः, जीवन्त्यादीनां त्रिफलासवः, कुसुम्भशाकस्य स एव, मण्डूकपर्ण्यादीनां महापञ्चमूलासवः, तालमस्तकादीनामम्लफलासवः, सैन्धवादीनां सुरासव आरनालं च, तोयं वा सर्वत्रेति ||४३३||
Here are the recommended accompaniments for various categories: For the previously mentioned fruits: Badara (Jujube) with acidic properties. For the Vaidala type: Sour rice preparations. For Janghala and Dhanvaja types: Pippali wine. For Vishkirana types: Kolabada (Colocasia) wine. For Pratudana types: Milk tree wine. For Guhashayana types: Date-palm (Nalikera) wine. For Prasaha types: Ashwagandha wine. For Parnamrigana types: Krishna-gandha wine. For Bileshayana types: Fruit wine. For Ekashaphana types: Triphala wine. For Anekashaphana types: Khadira wine. For Kulachara types: Shringataka and Kaseruka wine. For Koshavasina types and Padi: Same wine. For Plavana types: Juice-based wine. For Nadeyana and Matsya types: Mronala wine. For Samudra types: Matulunga (Citrus) wine. For Amla fruits: Lotus tuber wine. For Kashaya fruits: Pomegranate and Vetasa (Bamboo) wine. For Madhura fruits: Trikatu mixed wine. For Talaphala and others: Sour rice preparations. For Katuka types: Durva (Darnel grass) and Vetasa wine. For Pippalya types: Shwadanstra and Avsuka wine. For Kushmanda types: Dwarika and Reera wine. For Chuchupa and similar types: Lodha wine. For Jivanti and similar types: Triphala wine. For Kusumbhshaka types: Same wine. For Mandookaparnya types: Mahapanchmula wine. For Talamastaka types: Acidic fruit wine. For Saindhava and similar types: Surasava (fermented drink) and Arunala wine, or water.
english translation
यहाँ विभिन्न श्रेणियों के लिए अनुशंसित अनुपान निम्नलिखित हैं: पूर्ववर्णित फल: बदरा (जुजुब) के साथ अम्लीय गुण। वैदला प्रकार के लिए: खट्टा चावल। जङ्घला और धन्वजा प्रकार के लिए: पिप्पली शराब। विष्किरणा प्रकार के लिए: कोलाबदर (कोलोकेसिया) शराब। प्रतुदान प्रकार के लिए: दूध वृक्ष शराब। गुहाशयना प्रकार के लिए: खजूर-पाम (नलिकेरा) शराब। प्रसाहा प्रकार के लिए: अश्वगंधा शराब। पर्णमृगाणां प्रकार के लिए: कृष्णगंधा शराब। बिलेशयाना प्रकार के लिए: फल शराब। एकशफान प्रकार के लिए: त्रिफला शराब। अनेकशफान प्रकार के लिए: खदिर शराब। कूलचर प्रकार के लिए: शृङ्गाटक और कशेरुक शराब। कोशवासिन और पादिन के लिए: वही शराब। प्लवान प्रकार के लिए: रस आधारित शराब। नादेयान और मत्स्य प्रकार के लिए: मृणाल शराब। सामुद्र प्रकार के लिए: मातुलुंगा (सिट्रस) शराब। अम्ल फल के लिए: पद्मोत्पल कंद शराब। कषाय फल के लिए: दाडिम और वेतस शराब। मधुर फल के लिए: त्रिकटुक मिश्रित शराब। तालफल और अन्य के लिए: खट्टा चावल। कटुक प्रकार के लिए: दूर्वा और वेतस शराब। पिप्पल्य प्रकार के लिए: श्वदंष्ट्र और अवसुक शराब। कूष्माण्डा प्रकार के लिए: दार्वीकरीर शराब। चुच्चुप्रभृति प्रकार के लिए: लोधा शराब। जीवंति और समान प्रकार के लिए: त्रिफला शराब। कुसुम्भशाक के लिए: वही शराब। मण्डूकपर्ण्य प्रकार के लिए: महापञ्चमूल शराब। तालमस्तक प्रकार के लिए: अम्ल फल शराब। सैन्धव और समान प्रकार के लिए: सुरासव और अरुणाला शराब, या पानी।
hindi translation
tatra pUrvazasyajAtAnAM badarAmlaM, vaidalAnAM dhAnyAmlaM, jaGghAlAnAM dhanvajAnAM ca pippalyAsavaH, viSkirANAM kolabadarAsavaH, pratudAnAM kSIravRkSAsavaH, guhAzayAnAM kharjUranAlikerAsavaH, prasahAnAmazvagandhAsavaH, parNamRgANAM kRSNagandhAsavaH, bilezayAnAM phalAsavaH , ekazaphAnAM triphalAsavaH, anekazaphAnAM khadirAsavaH, kUlacarANAM zRGgATakakazerukAsavaH, kozavAsinAM pAdinAM ca sa eva, plavAnAmikSurasAsavaH, nAdeyAnAM matsyAnAM mRNAlAsavaH, sAmudrANAM mAtuluGgAsavaH, amlAnAM phalAnAM padmotpalakandAsavaH, kaSAyANAM dADimavetrAsavaH, madhurANAM trikaTukayuktaH khaNDAsavaH, tAlaphalAdInAM dhAnyAmlaM, kaTukAnAM dUrvAnalavetrAsavaH, pippalyAdInAM zvadaMSTrAvasukAsavaH, kUSmANDAdInAM dArvIkarIrAsavaH, cuccuprabhRtInAM lodhrAsavaH, jIvantyAdInAM triphalAsavaH, kusumbhazAkasya sa eva, maNDUkaparNyAdInAM mahApaJcamUlAsavaH, tAlamastakAdInAmamlaphalAsavaH, saindhavAdInAM surAsava AranAlaM ca, toyaM vA sarvatreti ||433||
hk transliteration by Sanscriptभवन्ति चात्र- सर्वेषामनुपानानां माहेन्द्रं तोयमुत्तमम् | सात्म्यं वा यस्य यत्तोयं तत्तस्मै हितमुच्यते ||४३४||
Among all the accompaniments, the best is the Mahendra water. Water that is suitable and beneficial according to its nature is recommended for each.
english translation
सभी अनुपानों में सबसे उत्तम माहेन्द्र जल होता है। जो जल स्वभाव से उपयुक्त और लाभकारी होता है, वही प्रत्येक के लिए हितकारी होता है।
hindi translation
bhavanti cAtra- sarveSAmanupAnAnAM mAhendraM toyamuttamam | sAtmyaM vA yasya yattoyaM tattasmai hitamucyate ||434||
hk transliteration by Sanscriptउष्णं वाते कफे तोयं पित्ते रक्ते च शीतलम् | दोषवद्गुरु वा भुक्तमतिमात्रमथापि वा ||४३५||
Warm water is suitable for vata and kapha doshas, while cool water is appropriate for pitta and blood disorders. Water should be consumed according to the condition of the doshas or as needed.
english translation
वात और कफ दोषों के लिए गर्म जल उपयुक्त होता है, जबकि पित्त और रक्त विकारों के लिए ठंडा जल उचित होता है। जल को दोष की स्थिति या आवश्यकता अनुसार सेवन करना चाहिए।
hindi translation
uSNaM vAte kaphe toyaM pitte rakte ca zItalam | doSavadguru vA bhuktamatimAtramathApi vA ||435||
hk transliteration by Sanscript