Progress:64.0%

तत्रान्तरीक्षं चतुर्विधम् | तद्यथा- धारं, कारं, तौषारं, हैममिति | तेषां धारं प्रधानं, लघुत्वात्; तत् पुनर्द्विविधं- गाङ्गं, सामुद्रं चेति | तत्र गाङ्गमाश्वयुजे मासि प्रायशो वर्षति | तयोर्द्वयोरपि परीक्षणं कुर्वीत- शाल्योदनपिण्डमकुथितमविदग्धं रजतभाजनोपहितं वर्षति देवे बहिष्कुर्वीत, स यदि मुहूर्तं स्थितस्तादृश एव भवति तदा गाङ्गं पततीत्यवगन्तव्यं; वर्णान्यत्वे सिक्थप्रक्लेदे च सामुद्रमिति विद्यात्, तन्नोपादेयम् | सामुद्रमप्याश्वयुजे मासि गृहीतं गाङ्गवद्भवति | गाङ्गं पुनः प्रधानं, तदुपाददीताश्वयुजे मासि | शुचिशुक्लविततपटैकदेशच्युतमथवा हर्म्यतलपरिभ्रष्टमन्यैर्वा शुचिभिर्भाजनैर्गृहीतं सौवर्णे राजते मृन्मये वा पात्रे निदध्यात् | तत् सर्वकालमुपयुञ्जीत, तस्यालाभे भौमम् | तच्चाकाशगुणबहुलम् | तत् पुनः सप्तविधम् | तद्यथा- कौपं, नादेयं, सारसं, ताडागं, प्रास्रवणम्, औद्भिदं, चौण्ट्यमिति ||७||

In this context, space is classified into four types: Dhāra (flowing), Kāra (thick), Tauṣāra (icy), Haima (golden). Among these, Dhāra is the primary type due to its lightness. It is further divided into two categories: Gāṅga (river water) and Sāmudra (sea water). Among these, Gāṅga is predominant and is generally found to rain in the Ashvayuja month. To test these two types, one should perform an examination with cooked rice balls and uncooked rice in a silver vessel. If it rains when placed outside, the water should be considered as Gāṅga; otherwise, it is to be considered as Sāmudra. If it remains in the same state for a certain time, then it should be understood as Gāṅga; otherwise, it is Sāmudra. Sāmudra, in the Ashvayuja month, also behaves like Gāṅga. Gāṅga is the primary type, and it should be considered predominant in the Ashvayuja month. If clean, white, and well-prepared vessels made of gold or clay are used, and if water is kept in them all the time, it should be utilized for the same purpose. If such water is used, it is considered to be beneficial. Space is also abundant in the following seven types: Kaupa (pot), Nādeya (well water), Sāra (essence), Tāḍāga (pond water), Prāsravana (stream water), Audbhida (spring water), Chauṇṭya (well water).

english translation

इस संदर्भ में, आकाश को चार प्रकारों में वर्गीकृत किया गया है: धार (बहने वाला), कार (घना), तौषार (ठंडा), हैम (सोने जैसा)। इनमें, धार प्रमुख है क्योंकि यह हल्का होता है। इसे दो श्रेणियों में विभाजित किया गया है: गंगाजल और समुद्रजल। इनमें से, गंगाजल प्राथमिक है और सामान्यतः अश्वयुज मास में वर्षा करता है। इन दो प्रकारों की जांच करने के लिए, एक चांदी के बर्तन में पके हुए चावल की गोलियों और कच्चे चावल को रखा जाना चाहिए। यदि वर्षा होती है, तो जल को गंगाजल माना जाना चाहिए; अन्यथा, यह समुद्रजल माना जाएगा। यदि यह स्थिति एक निश्चित समय तक बनी रहती है, तो इसे गंगाजल समझा जाएगा; अन्यथा, इसे समुद्रजल माना जाएगा। समुद्रजल भी अश्वयुज मास में गंगाजल की तरह व्यवहार करता है। गंगाजल प्राथमिक प्रकार है और इसे अश्वयुज मास में प्रमुख माना जाना चाहिए। यदि स्वच्छ, सफेद और अच्छी तरह से तैयार किए गए सोने या मिट्टी के बर्तन का उपयोग किया जाता है और उसमें पानी रखा जाता है, तो इसे उसी प्रयोजन के लिए उपयोग किया जाना चाहिए। यदि ऐसा जल उपयोग किया जाए, तो यह लाभकारी माना जाता है। आकाश भी निम्नलिखित सात प्रकारों में प्रचुर मात्रा में होता है: कूप (कुंआ), नादेय (कुआँ का जल), सार (सार), ताडाग (तालाब का जल), प्रास्रवण (नदी का जल), औद्भिद (झरने का जल), चौण्ट्यम (कुंआ का जल)।

hindi translation

tatrAntarIkSaM caturvidham | tadyathA- dhAraM, kAraM, tauSAraM, haimamiti | teSAM dhAraM pradhAnaM, laghutvAt; tat punardvividhaM- gAGgaM, sAmudraM ceti | tatra gAGgamAzvayuje mAsi prAyazo varSati | tayordvayorapi parIkSaNaM kurvIta- zAlyodanapiNDamakuthitamavidagdhaM rajatabhAjanopahitaM varSati deve bahiSkurvIta, sa yadi muhUrtaM sthitastAdRza eva bhavati tadA gAGgaM patatItyavagantavyaM; varNAnyatve sikthapraklede ca sAmudramiti vidyAt, tannopAdeyam | sAmudramapyAzvayuje mAsi gRhItaM gAGgavadbhavati | gAGgaM punaH pradhAnaM, tadupAdadItAzvayuje mAsi | zucizuklavitatapaTaikadezacyutamathavA harmyatalaparibhraSTamanyairvA zucibhirbhAjanairgRhItaM sauvarNe rAjate mRnmaye vA pAtre nidadhyAt | tat sarvakAlamupayuJjIta, tasyAlAbhe bhaumam | taccAkAzaguNabahulam | tat punaH saptavidham | tadyathA- kaupaM, nAdeyaM, sArasaM, tADAgaM, prAsravaNam, audbhidaM, cauNTyamiti ||7||

hk transliteration by Sanscript