Progress:48.4%

प्रागभिहितोऽग्निरन्नस्य पाचकः | स चतुर्विधो भवति- दोषानभिपन्न एकः, विक्रियामापन्नस्त्रिविधो भवति- विषमो वातेन, तीक्ष्णः पित्तेन, मन्दः श्लेष्मणा, चतुर्थः समः सर्वसाम्यादिति | तत्र, यो यथाकालमुपयुक्तमन्नं सम्यक् पचति स समः, समैर्दोषैः; यः कदाचित् सम्यक् पचति, कदाचिदाध्मानशूलोदावर्तातिसारजठरगौरवान्त्रकूजनप्रवाहणानि कृत्वा, स विषमः; यः प्रभूतमप्युपयुक्तमन्नमाशु पचति स तीक्ष्णः, स एवाभिवर्धमानोऽत्यग्निरित्याभाष्यते, स मुहुर्मुहुः प्रभूतमप्युपयुक्तमन्नमाशुतरं पचति, पाकान्ते च गलताल्वोष्ठशोषदाहसन्तापाञ्जनयति; यस्त्वल्पमप्युपयुक्तमुदरशिरोगौरवकासश्वासप्रसेकच्छर्दिगात्रसदनानि कृत्वा महता कालेन पचति, स मन्दः ||२४||

The digestive fire (Agni) responsible for digesting food is classified into four types: Samagni (Normal Digestive Fire): This type digests food properly and maintains balance without causing any disorders. Vishamagni (Irregular Digestive Fire): This type sometimes digests food well and sometimes causes disorders such as bloating, pain, indigestion, and diarrhea. Teekshnagni (Intense Digestive Fire): This type digests food very quickly, even large amounts, but can lead to symptoms like dryness, burning sensations, and rapid digestion, often causing excessive heat. Mandaagni (Weak Digestive Fire): This type digests food slowly, even small amounts, and may cause heaviness, cough, breathlessness, and other digestive issues over a long period

english translation

अग्नि, जो भोजन को पचाने के लिए जिम्मेदार होता है, को चार प्रकारों में बांटा जाता है: समाग्नि (सामान्य पाचन अग्नि): यह प्रकार भोजन को ठीक से पचाता है और बिना किसी विकार के संतुलन बनाए रखता है। विषमाग्नि (असामान्य पाचन अग्नि): यह प्रकार कभी अच्छे से भोजन पचाता है और कभी पाचन संबंधी समस्याएँ जैसे कि फूला हुआ पेट, दर्द, अपच और दस्त का कारण बनता है। तीक्ष्णाग्नि (तीव्र पाचन अग्नि): यह प्रकार भोजन को बहुत जल्दी पचा लेता है, चाहे कितनी भी मात्रा में हो, लेकिन इससे सूखापन, जलन और तेजी से पाचन जैसी समस्याएँ हो सकती हैं। मन्दाग्नि (कमजोर पाचन अग्नि): यह प्रकार भोजन को धीरे-धीरे पचाता है, यहां तक कि छोटे मात्रा में भी, और लंबे समय में भारीपन, खांसी, सांस की तकलीफ और अन्य पाचन संबंधी समस्याएँ उत्पन्न कर सकता है।

hindi translation

prAgabhihito'gnirannasya pAcakaH | sa caturvidho bhavati- doSAnabhipanna ekaH, vikriyAmApannastrividho bhavati- viSamo vAtena, tIkSNaH pittena, mandaH zleSmaNA, caturthaH samaH sarvasAmyAditi | tatra, yo yathAkAlamupayuktamannaM samyak pacati sa samaH, samairdoSaiH; yaH kadAcit samyak pacati, kadAcidAdhmAnazUlodAvartAtisArajaTharagauravAntrakUjanapravAhaNAni kRtvA, sa viSamaH; yaH prabhUtamapyupayuktamannamAzu pacati sa tIkSNaH, sa evAbhivardhamAno'tyagnirityAbhASyate, sa muhurmuhuH prabhUtamapyupayuktamannamAzutaraM pacati, pAkAnte ca galatAlvoSThazoSadAhasantApAJjanayati; yastvalpamapyupayuktamudarazirogauravakAsazvAsaprasekacchardigAtrasadanAni kRtvA mahatA kAlena pacati, sa mandaH ||24||

hk transliteration by Sanscript