1.
द्विव्रणीयचिकित्सितम्
The medical treatment of inflamed ulcers
2.
सद्योव्रणचिकित्सितम्
The medical treatment of wounds or sores
3.
भग्नचिकित्सितम्
The medical treatments of fractures and dislocations
4.
वातव्याधिचिकित्सितम्
The medical treatment of nervous disorders
5.
महावातव्याधिचिकित्सितम्
The diseases affecting the nervous system
6.
अर्शश्चिकित्सितम्
The medical treatment of Hemorrhoids
7.
अश्मरीचिकित्सितम्
The medical treatment of urinary conditions
8.
भगन्दरचिकित्सितम्
The medical treatment of Fistula-in-ano
9.
कुष्ठचिकित्सितम्
The medical treatment of cutaneous affections
10.
महाकुष्ठचिकित्सितम्
The medical treatment of major cutaneous affections
11.
प्रमेहचिकित्सितम्
The diseases of the urinary tracts
12.
प्रमेहपिडकाचिकित्सितम्
The medical treatment of abscesses sequeling Prameha
13.
मधुमेहचिकित्सितम्
The medical treatment of Diabetes
14.
उदरचिकित्सितम्
The medical treatment of dropsy
15.
मूढगर्भचिकित्सितम्
The medical/surgical treatment of the fetus
16.
विद्रधिचिकित्सितम्
The medical treatment of Abscesses and Tumours
17.
विसर्पनाडीस्तनरोगचिकित्सितम्
The medical treatment of erysipelas
18.
ग्रन्थ्यपच्यर्बुदगलगण्डचिकित्सितम्
The medical treatment of Glandular Swellings
19.
वृद्ध्युपदंशश्लीपदचिकित्सितम्
The medical treatment of hernia
20.
क्षुद्ररोगचिकित्सितम्
The medical treatment of the minor ailments
21.
शूकरोगचिकित्सितम्
The medical treatment of poison caused by a Shuka (water insect)
22.
मुखरोगचिकित्सितम्
The affections of the mouth
23.
शोफचिकित्सितम्
The medical treatment of swellings
24.
अनागतबाधाप्रतिषेधः
The rules of hygiene and general conduct
25.
मिश्रकचिकित्सितम्
The medical treatment of a variety of diseases
26.
क्षीणबलीयवाजीकरणम्
The medical treatment for increasing virility
27.
सर्वोपघातशमनीयरसायनम्
Elixirs (rasayana) for invulnerability to disease
28.
मेधायुःकामीयरसायनम्
Elixirs (rasayana) to improve memory and life span
29.
स्वभावव्याधिप्रतिषेधनीयरसायनम्
Elixirs (rasayana) for the prevention of death and decay
30.
निवृत्तसंतापीयरसायनम्
Elixirs (rasayana) to remove mental and physical distress
31.
स्नेहोपयौगिकचिकित्सितम्
The medicinal use of Sneha (oleaginous substances)
32.
स्वेदावचारणीयचिकित्सितम्
Description of Sveda (fomentation, calorification, etc.)
•
वमनविरेचनसाध्योपद्रवचिकित्सितम्
Description of purgative and emetic medicines
34.
वमनविरेचनव्यापच्चिकित्सितम्
The injudicious use of emetics and purgatives
35.
नेत्रबस्तिप्रमाणप्रविभागचिकित्सितम्
Description of a Netra and a Vasti (pipes, nozzles and apparatus)
36.
नेत्रबस्तिव्यापच्चिकित्सितम्
The injudicious application of the Netra and Vasti
37.
अनुवासनोत्तरबस्तिचिकित्सितम्
The treatment with an Anuvasana-vasti and an Uttara-vasti
38.
निरूहक्रमचिकित्सितम्
The treatment with a Nirudha-vasti
39.
आतुरोपद्रवचिकित्सितम्
The treatment of distressing symptoms
40.
धूमनस्यकवलग्रहचिकित्सितम्
Description of medicated fumes, snuffs, errhines and gargles
Progress:75.3%
भवति चात्र- पेशलैर्विविधैरन्नैर्दोषानुत्क्लेश्य देहिनः | स्निग्धस्विन्नाय वमनं दत्तं सम्यक् प्रवर्तते ||६||
Here, by various types of food, the doshas of the person are alleviated. Vomiting is appropriately administered to a patient who is oily and sweating.
english translation
यहाँ विभिन्न प्रकार के भोजन द्वारा व्यक्ति के दोषों का शमन किया जाता है। तैलीय और पसीने से तर रोगी को उल्टी की दवा दी जाती है।
hindi translation
bhavati cAtra- pezalairvividhairannairdoSAnutklezya dehinaH | snigdhasvinnAya vamanaM dattaM samyak pravartate ||6||
hk transliteration by Sanscriptअथापरेद्युः पूर्वाह्णे साधारणे काले वमनद्रव्यकषायकल्कचूर्णस्नेहानामन्यतमस्य मात्रां पाययित्वा वामयेद्यथायोगं कोष्ठविशेषमवेक्ष्य; असात्म्यबीभत्सदुर्गन्धदुर्दर्शनानि च वमनानि विदध्यात्, अतो विपरीतानि विरेचनानि; तत्र सुकुमारं कृशं बालं वृद्धं भीरुं वा वमनसाध्येषु विकारेषु क्षीरदधितक्रयवागूनामन्यतममाकण्ठं पाययेत्, पीतौषधं च पाणिभिरग्नितप्तैः प्रताप्यमानं मुहूर्तमुपेक्षेत; तस्य च स्वेदप्रादुर्भावेण शिथिलतामापन्नं स्वेभ्यः स्थानेभ्यः प्रचलितं कुक्षिमनुसृतं जानीयात्, ततः प्रवृत्तहृल्लासं ज्ञात्वा जानुमात्रासनोपविष्टमाप्तैर्ललाटे पृष्ठे पार्श्वयोः कण्ठे च पाणिभिः सुपरिगृहीतमङ्गुलीगन्धर्वहस्तोत्पलनालानामन्यतमेन कण्ठमभिस्पृशन्तं वामयेत्तावद्यावत् सम्यग्वान्तलिङ्गानीति ||७||
Then, at another time, during the ordinary time of the forenoon, having administered the prescribed quantity of emetic substances, decoctions, and powdered medicines, one should observe the specific condition of the abdomen and induce vomiting as appropriate; in the case of unsuitable, repulsive, ill-smelling, or difficult-to-see vomit, one should consider opposite purgatives. For delicate, lean, youthful, aged, or timid individuals among those eligible for vomiting, one should administer milk, curd, or other similar substances according to the condition, and while using warm medicinal drinks, one should remain patient for a moment. By the appearance of sweat, if relaxation has occurred, one should understand that it has moved from its natural position, and then, understanding the occurrence of well-being, one should perform the procedure of supporting the joints with the fingers, touching the throat with one hand while seated cross-legged, until it is properly expelled from the body.
english translation
फिर दूसरे समय, पूर्वाह्न के साधारण समय में, वमनकारी द्रव्य, काढ़ा तथा चूर्ण औषधियों की निर्धारित मात्रा देकर, उदर की स्थिति देखकर, यथायोग्य वमन कराना चाहिए; अनुपयुक्त, घृणित, दुर्गन्धयुक्त या देखने में कठिन वमन होने पर, विपरीत विरेचक औषधियों का विचार करना चाहिए। नाजुक, दुबले, युवा, वृद्ध या डरपोक व्यक्तियों में से, जो वमन के योग्य हों, उन्हें उनकी स्थिति के अनुसार दूध, दही या अन्य समान द्रव्य पिलाना चाहिए तथा गर्म औषधियुक्त पेय का प्रयोग करते हुए, क्षण भर धैर्य रखना चाहिए। पसीना आने पर, यदि शिथिलता आ गई हो, तो समझना चाहिए कि वह अपनी स्वाभाविक स्थिति से हट गया है, और फिर, कुशलक्षेम जानकर, अंगुलियों से जोड़ों को सहारा देने की क्रिया करनी चाहिए, तथा एक हाथ से गले को स्पर्श करते हुए, पालथी मारकर बैठना चाहिए, जब तक कि वह शरीर से भली-भाँति बाहर न निकल जाए।
hindi translation
athAparedyuH pUrvAhNe sAdhAraNe kAle vamanadravyakaSAyakalkacUrNasnehAnAmanyatamasya mAtrAM pAyayitvA vAmayedyathAyogaM koSThavizeSamavekSya; asAtmyabIbhatsadurgandhadurdarzanAni ca vamanAni vidadhyAt, ato viparItAni virecanAni; tatra sukumAraM kRzaM bAlaM vRddhaM bhIruM vA vamanasAdhyeSu vikAreSu kSIradadhitakrayavAgUnAmanyatamamAkaNThaM pAyayet, pItauSadhaM ca pANibhiragnitaptaiH pratApyamAnaM muhUrtamupekSeta; tasya ca svedaprAdurbhAveNa zithilatAmApannaM svebhyaH sthAnebhyaH pracalitaM kukSimanusRtaM jAnIyAt, tataH pravRttahRllAsaM jJAtvA jAnumAtrAsanopaviSTamAptairlalATe pRSThe pArzvayoH kaNThe ca pANibhiH suparigRhItamaGgulIgandharvahastotpalanAlAnAmanyatamena kaNThamabhispRzantaM vAmayettAvadyAvat samyagvAntaliGgAnIti ||7||
hk transliteration by Sanscriptभवतश्चात्र- कफप्रसेकं हृदयाविशुद्धिं कण्डूं च दुश्छर्दितलिङ्गमाहुः | पित्तातियोगं च विसञ्ज्ञतां च हृत्कण्ठपीडामपि चातिवान्ते ||८||
It is said here that the presence of cough and phlegm indicates a purified heart, while the presence of a cough due to a severe strain suggests a disturbance in the signs of the heart. Additionally, an excess of bile causes confusion and distress in the heart and throat during excessive vomiting.
english translation
यहाँ कहा गया है कि खांसी और कफ की उपस्थिति शुद्ध हृदय का संकेत देती है, जबकि गंभीर तनाव के कारण खांसी की उपस्थिति हृदय के संकेतों में गड़बड़ी का संकेत देती है। इसके अतिरिक्त, अत्यधिक उल्टी के दौरान पित्त की अधिकता हृदय और गले में भ्रम और परेशानी पैदा करती है।
hindi translation
bhavatazcAtra- kaphaprasekaM hRdayAvizuddhiM kaNDUM ca duzcharditaliGgamAhuH | pittAtiyogaM ca visaJjJatAM ca hRtkaNThapIDAmapi cAtivAnte ||8||
hk transliteration by Sanscriptपित्ते कफस्यानु सुखं प्रवृत्ते शुद्धेषु हृत्कण्ठशिरःसु चापि | लघौ च देहे कफसंस्रवे च स्थिते सुवान्तं पुरुषं व्यवस्येत् ||९||
When bile and phlegm are in harmony, and there is comfort in the purified heart, throat, and head, then a person with a light body and a balanced presence of phlegm should be understood as healthy.
english translation
जब पित्त और कफ में सामंजस्य हो, तथा शुद्ध हृदय, कंठ और सिर में आराम हो, तो हलके शरीर और संतुलित कफ वाले व्यक्ति को स्वस्थ समझना चाहिए।
hindi translation
pitte kaphasyAnu sukhaM pravRtte zuddheSu hRtkaNThaziraHsu cApi | laghau ca dehe kaphasaMsrave ca sthite suvAntaM puruSaM vyavasyet ||9||
hk transliteration by Sanscriptसम्यग्वान्तं चैनमभिसमीक्ष्य स्नेहनविरेचनशमनानां धूमानामन्यतमं सामर्थ्यतः पाययित्वाऽऽचारिकमादिशेत् ||१०||
One should consider this individual to be the most suitable candidate for treatment when they observe a balanced condition, and based on their strength, should prescribe the necessary emollient and purgative therapies.
english translation
किसी व्यक्ति को इस व्यक्ति को उपचार के लिए सबसे उपयुक्त उम्मीदवार तभी मानना चाहिए जब वह संतुलित स्थिति में हो, तथा उसकी शक्ति के आधार पर, आवश्यक मलहम और रेचक चिकित्सा निर्धारित करनी चाहिए।
hindi translation
samyagvAntaM cainamabhisamIkSya snehanavirecanazamanAnAM dhUmAnAmanyatamaM sAmarthyataH pAyayitvA''cArikamAdizet ||10||
hk transliteration by SanscriptSushruta Samhita
Progress:75.3%
भवति चात्र- पेशलैर्विविधैरन्नैर्दोषानुत्क्लेश्य देहिनः | स्निग्धस्विन्नाय वमनं दत्तं सम्यक् प्रवर्तते ||६||
Here, by various types of food, the doshas of the person are alleviated. Vomiting is appropriately administered to a patient who is oily and sweating.
english translation
यहाँ विभिन्न प्रकार के भोजन द्वारा व्यक्ति के दोषों का शमन किया जाता है। तैलीय और पसीने से तर रोगी को उल्टी की दवा दी जाती है।
hindi translation
bhavati cAtra- pezalairvividhairannairdoSAnutklezya dehinaH | snigdhasvinnAya vamanaM dattaM samyak pravartate ||6||
hk transliteration by Sanscriptअथापरेद्युः पूर्वाह्णे साधारणे काले वमनद्रव्यकषायकल्कचूर्णस्नेहानामन्यतमस्य मात्रां पाययित्वा वामयेद्यथायोगं कोष्ठविशेषमवेक्ष्य; असात्म्यबीभत्सदुर्गन्धदुर्दर्शनानि च वमनानि विदध्यात्, अतो विपरीतानि विरेचनानि; तत्र सुकुमारं कृशं बालं वृद्धं भीरुं वा वमनसाध्येषु विकारेषु क्षीरदधितक्रयवागूनामन्यतममाकण्ठं पाययेत्, पीतौषधं च पाणिभिरग्नितप्तैः प्रताप्यमानं मुहूर्तमुपेक्षेत; तस्य च स्वेदप्रादुर्भावेण शिथिलतामापन्नं स्वेभ्यः स्थानेभ्यः प्रचलितं कुक्षिमनुसृतं जानीयात्, ततः प्रवृत्तहृल्लासं ज्ञात्वा जानुमात्रासनोपविष्टमाप्तैर्ललाटे पृष्ठे पार्श्वयोः कण्ठे च पाणिभिः सुपरिगृहीतमङ्गुलीगन्धर्वहस्तोत्पलनालानामन्यतमेन कण्ठमभिस्पृशन्तं वामयेत्तावद्यावत् सम्यग्वान्तलिङ्गानीति ||७||
Then, at another time, during the ordinary time of the forenoon, having administered the prescribed quantity of emetic substances, decoctions, and powdered medicines, one should observe the specific condition of the abdomen and induce vomiting as appropriate; in the case of unsuitable, repulsive, ill-smelling, or difficult-to-see vomit, one should consider opposite purgatives. For delicate, lean, youthful, aged, or timid individuals among those eligible for vomiting, one should administer milk, curd, or other similar substances according to the condition, and while using warm medicinal drinks, one should remain patient for a moment. By the appearance of sweat, if relaxation has occurred, one should understand that it has moved from its natural position, and then, understanding the occurrence of well-being, one should perform the procedure of supporting the joints with the fingers, touching the throat with one hand while seated cross-legged, until it is properly expelled from the body.
english translation
फिर दूसरे समय, पूर्वाह्न के साधारण समय में, वमनकारी द्रव्य, काढ़ा तथा चूर्ण औषधियों की निर्धारित मात्रा देकर, उदर की स्थिति देखकर, यथायोग्य वमन कराना चाहिए; अनुपयुक्त, घृणित, दुर्गन्धयुक्त या देखने में कठिन वमन होने पर, विपरीत विरेचक औषधियों का विचार करना चाहिए। नाजुक, दुबले, युवा, वृद्ध या डरपोक व्यक्तियों में से, जो वमन के योग्य हों, उन्हें उनकी स्थिति के अनुसार दूध, दही या अन्य समान द्रव्य पिलाना चाहिए तथा गर्म औषधियुक्त पेय का प्रयोग करते हुए, क्षण भर धैर्य रखना चाहिए। पसीना आने पर, यदि शिथिलता आ गई हो, तो समझना चाहिए कि वह अपनी स्वाभाविक स्थिति से हट गया है, और फिर, कुशलक्षेम जानकर, अंगुलियों से जोड़ों को सहारा देने की क्रिया करनी चाहिए, तथा एक हाथ से गले को स्पर्श करते हुए, पालथी मारकर बैठना चाहिए, जब तक कि वह शरीर से भली-भाँति बाहर न निकल जाए।
hindi translation
athAparedyuH pUrvAhNe sAdhAraNe kAle vamanadravyakaSAyakalkacUrNasnehAnAmanyatamasya mAtrAM pAyayitvA vAmayedyathAyogaM koSThavizeSamavekSya; asAtmyabIbhatsadurgandhadurdarzanAni ca vamanAni vidadhyAt, ato viparItAni virecanAni; tatra sukumAraM kRzaM bAlaM vRddhaM bhIruM vA vamanasAdhyeSu vikAreSu kSIradadhitakrayavAgUnAmanyatamamAkaNThaM pAyayet, pItauSadhaM ca pANibhiragnitaptaiH pratApyamAnaM muhUrtamupekSeta; tasya ca svedaprAdurbhAveNa zithilatAmApannaM svebhyaH sthAnebhyaH pracalitaM kukSimanusRtaM jAnIyAt, tataH pravRttahRllAsaM jJAtvA jAnumAtrAsanopaviSTamAptairlalATe pRSThe pArzvayoH kaNThe ca pANibhiH suparigRhItamaGgulIgandharvahastotpalanAlAnAmanyatamena kaNThamabhispRzantaM vAmayettAvadyAvat samyagvAntaliGgAnIti ||7||
hk transliteration by Sanscriptभवतश्चात्र- कफप्रसेकं हृदयाविशुद्धिं कण्डूं च दुश्छर्दितलिङ्गमाहुः | पित्तातियोगं च विसञ्ज्ञतां च हृत्कण्ठपीडामपि चातिवान्ते ||८||
It is said here that the presence of cough and phlegm indicates a purified heart, while the presence of a cough due to a severe strain suggests a disturbance in the signs of the heart. Additionally, an excess of bile causes confusion and distress in the heart and throat during excessive vomiting.
english translation
यहाँ कहा गया है कि खांसी और कफ की उपस्थिति शुद्ध हृदय का संकेत देती है, जबकि गंभीर तनाव के कारण खांसी की उपस्थिति हृदय के संकेतों में गड़बड़ी का संकेत देती है। इसके अतिरिक्त, अत्यधिक उल्टी के दौरान पित्त की अधिकता हृदय और गले में भ्रम और परेशानी पैदा करती है।
hindi translation
bhavatazcAtra- kaphaprasekaM hRdayAvizuddhiM kaNDUM ca duzcharditaliGgamAhuH | pittAtiyogaM ca visaJjJatAM ca hRtkaNThapIDAmapi cAtivAnte ||8||
hk transliteration by Sanscriptपित्ते कफस्यानु सुखं प्रवृत्ते शुद्धेषु हृत्कण्ठशिरःसु चापि | लघौ च देहे कफसंस्रवे च स्थिते सुवान्तं पुरुषं व्यवस्येत् ||९||
When bile and phlegm are in harmony, and there is comfort in the purified heart, throat, and head, then a person with a light body and a balanced presence of phlegm should be understood as healthy.
english translation
जब पित्त और कफ में सामंजस्य हो, तथा शुद्ध हृदय, कंठ और सिर में आराम हो, तो हलके शरीर और संतुलित कफ वाले व्यक्ति को स्वस्थ समझना चाहिए।
hindi translation
pitte kaphasyAnu sukhaM pravRtte zuddheSu hRtkaNThaziraHsu cApi | laghau ca dehe kaphasaMsrave ca sthite suvAntaM puruSaM vyavasyet ||9||
hk transliteration by Sanscriptसम्यग्वान्तं चैनमभिसमीक्ष्य स्नेहनविरेचनशमनानां धूमानामन्यतमं सामर्थ्यतः पाययित्वाऽऽचारिकमादिशेत् ||१०||
One should consider this individual to be the most suitable candidate for treatment when they observe a balanced condition, and based on their strength, should prescribe the necessary emollient and purgative therapies.
english translation
किसी व्यक्ति को इस व्यक्ति को उपचार के लिए सबसे उपयुक्त उम्मीदवार तभी मानना चाहिए जब वह संतुलित स्थिति में हो, तथा उसकी शक्ति के आधार पर, आवश्यक मलहम और रेचक चिकित्सा निर्धारित करनी चाहिए।
hindi translation
samyagvAntaM cainamabhisamIkSya snehanavirecanazamanAnAM dhUmAnAmanyatamaM sAmarthyataH pAyayitvA''cArikamAdizet ||10||
hk transliteration by Sanscript