1.
वेदोत्पत्त्यध्यायः
Origin of Ayurveda
2.
शिष्योपनयनीयाध्यायः
Initiation of the pupil
3.
अध्ययनसंप्रदानीयाध्यायः
Classification of Ayurveda
4.
प्रभाषणीयाध्यायः
General explanations
5.
अग्रोपहरणीयाध्यायः
Preliminary measures
6.
ऋतुचर्याध्यायः
Different seasons of the year
7.
यन्त्रविध्यध्यायः
Surgical appliances
8.
शस्त्रावचारणीयाध्यायः
Surgical instruments
9.
योग्यासूत्रीयाध्यायः
Practical surgical instructions
10.
विशिखानुप्रवेशनीयाध्यायः
Qualifications of a physician
11.
क्षारपाकविध्यध्यायः
Alkaline cautery
12.
अग्निकर्मविध्यध्यायः
Thermal cautery
13.
जलौकावचारणीयाध्यायः
Usage of leeches
14.
शोणितवर्णनीयाध्यायः
Description of blood
15.
दोषधातुमलक्षयवृद्धिविज्ञानीयाध्यायः
Knowledge of doshas
•
कर्णव्यधबन्धविध्यध्यायः
Puncturing and Bandaging the ear
17.
आमपक्वैषणीयाध्यायः
Features of unripe and ripe swelling
18.
व्रणालेपनबन्धविध्यध्यायः
Poulticing and bandaging of wounds
19.
व्रणितोपासनीयाध्यायः
Care of the wounded
20.
हिताहितीयाध्यायः
Suitable and unsuitables for health
21.
व्रणप्रश्नाध्यायः
Questions concerning wounds
22.
व्रणास्रावविज्ञानीयाध्यायः
Knowledge of exudates of wounds
23.
कृत्याकृत्यविध्यध्यायः
Prognosis of wounds
24.
व्याधिसमुद्देशीयाध्यायः
Knowledge of diseases
25.
अष्टविधशस्त्रकर्मीयाध्यायः
Eight kinds of surgical operations
26.
प्रनष्टशल्यविज्ञानीयाध्यायः
Knowledge of foreign bodies
27.
शल्यापनयनीयाध्यायः
Removal of foreign bodies
28.
विपरीताविपरीतव्रणविज्ञानीयाध्यायः
Prognosis of wounds
29.
विपरीताविपरीतदूतशकुनस्वप्ननिदर्शनीयाध्यायः
Auspicious and inauspicious dreams
30.
पञ्चेन्द्रियार्थविप्रतिपत्त्यध्यायः
Good and bad sensory perceptions
31.
छायाविप्रतिपत्त्यध्यायः
Signs of Color and Fatal Prognosis
32.
स्वभावविप्रतिपत्त्यध्यायः
Good and bad nature of body parts fatal signs
33.
अवारणीयाध्यायः
Fatal Signs of Diseases
34.
युक्तसेनीयाध्यायः
Duties of army surgeon
35.
आतुरोपक्रमणीयाध्यायः
Examination of the patient
36.
भूमिप्रविभागविज्ञानीयाध्यायः
Kinds of land regions
37.
मिश्रकाध्यायः
Drugs of specific actions
38.
द्रव्यसंग्रहणीयाध्यायः
Groups of drugs
39.
संशोधनसंशमनीयाध्यायः
Purificatory and Palliative Drugs
40.
द्रव्यरसगुणवीर्यविपाकविज्ञानीयाध्यायः
Drugs and Their Properties
41.
द्रव्यविशेषविज्ञानीयाध्यायः
Knowledge of categories of drugs
42.
रसविशेषविज्ञानीयाध्यायः
Knowledge of tastes of drugs
43.
वमनद्रव्यविकल्पविज्ञानीयाध्यायः
Recipes of emetic drugs
44.
विरेचनद्रव्यविकल्पविज्ञानीयाध्यायः
Recipes of purgative drugs
45.
द्रवद्रव्यविध्यध्यायः
Knowledge of liquid substances
46.
अन्नपानविध्यध्यायः
Diet articles and regimen of diet
Progress:21.9%
अमिताः कर्णबन्धास्तु विज्ञेयाः कुशलैरिह | यो यथा सुविशिष्टः स्यात्तं तथा विनियोजयेत् | (कर्णपाल्यामयान्नॄणां पुनर्वक्ष्यामि सुश्रुत! | कर्णपाल्यां प्रकुपिता वातपित्तकफास्त्रयः(१) ||२६|| द्विधा वाऽप्यथ संसृष्टाः कुर्वन्ति विविधा रुजः | विस्फोटः स्तब्धता शोफः पाल्यां दोषे तु वातिके(२) ||२६|| दाहविस्फोटजननं शोफः पाकश्च पैत्तिके | कण्डूः सश्वयथुः स्तम्भो गुरुत्वं च कफात्मके(३) ||२६|| यथादोषं च संशोध्य कुर्यात्तेषां चिकित्सितम् | स्वेदाभ्यङ्गपरीषेकैः प्रलेपासृग्विमोक्षणैः(४) ||२६|| मृद्वीं क्रियां बृंहणीयैर्यथास्वं भोजनैस्तथा | य एवं वेत्ति दोषाणां चिकित्सां कर्तुमर्हति(५) ||२६|| अत ऊर्ध्वं नामलिङ्गैर्वक्ष्ये पाल्यामुपद्रवान् | उत्पाटकश्चोत्पुटकः श्यावः कण्डूयुतो भृशम्(६) ||२६|| अवमन्थः सकण्डूको ग्रन्थिको जम्बुलस्तथा | स्रावी च दाहवांश्चैव शृण्वेषां क्रमशः क्रियाम्(७) ||२६|| अपामार्गः सर्जरसः पाटलालकुचत्वचौ | उत्पाटके प्रलेपः स्यात्तैलमेभिश्च पाचयेत्(८) ||२६|| शम्पाकशिग्रुपूतीकान् गोधामेदोऽथ तद्वसाम् | वाराहं गव्यमैणेयं पित्तं सर्पिश्च संसृजेत्(९) ||२६|| लेपमुत्पुटके दद्यात्तैलमेभिश्च साधितम् | गौरीं सुगन्धां सश्यामामनन्तां तण्डुलीयकम्(१०) ||२६|| श्यावे प्रलेपनं दद्यात्तैलमेभिश्च साधितम् | पाठां रसाञ्जनं क्षौद्रं तथा स्यादुष्णकाञ्जिकम्(११) ||२६|| दद्याल्लेपं सकण्डूके तैलमेभिश्च साधितम् | व्रणीभूतस्य देयं स्यादिदं तैलं विजानता(१२) ||२६|| मधुकक्षीरकाकोलीजीवकाद्यैर्विपाचितम् | गोधावराहसर्पाणां वसाः स्युः कृतबृंहणे(१३) ||२६|| प्रलेपनमिदं दद्यादवसिच्यावमन्थके | प्रपौण्डरीकं मधुकं समङ्गां धवमेव च(१४) ||२६|| तैलमेभिश्च सम्पक्वं शृणु कण्डूमतः क्रियाम् | सहदेवा विश्वदेवा अजाक्षीरं ससैन्धवम् | एतैरालेपनं दद्यात्तैलमेभिश्च साधितम्(१५) ||२६|| ग्रन्थिके गुटिकां पूर्वं स्रावयेदवपाट्य तु | ततः सैन्धवचूर्णं तु घृष्ट्वा लेपं प्रदापयेत्(१६) ||२६|| लिखित्वा तत्स्रुतं घृष्ट्वा चूर्णैर्लोध्रस्य जम्बुले | क्षीरेण प्रतिसार्यैनं शुद्धं संरोपयेत्ततः(१७) ||२६|| मधुपर्णी मधूकं च मधुकं मधुना सह | लेपः स्राविणि दातव्यस्तैलमेभिश्च साधितम्(१८) ||२६|| पञ्चवल्कैः समधुकैः पिष्टैस्तैश्च घृतान्वितैः | जीवकाद्यैः ससर्पिष्कैर्दह्यमानं प्रलेपयेत्)(१९) ||२६||
sanskrit
The various types of ear-binding should be known by the skilled ones here. One should employ them in such a way that they are most suitable. "For people with ear diseases, I will speak again, O Sushruta! The three - vata, pitta and kapha - when aggravated in the ear-lobe, cause various kinds of pain, either separately or in combination. In vata-type ear-lobe disease, there is swelling, numbness, and pustules. In pitta-type, there is burning sensation, pustules, swelling, and suppuration. In kapha-type, there is itching, swelling, numbness, and heaviness. And having examined according to the doshas, one should treat them with sudation, massage, sprinkling, ointments, bloodletting, and mild treatment with nourishing foods as appropriate. One who knows this is fit to perform the treatment of doshas. Hereafter, I will describe the ear-lobe disorders by their names and symptoms. The disorders are: utpataka, utputaka, shyama, excessively itchy, avamantha, kanduko, granthika, jambula, and the oozing one, and the burning one. Listen to their treatment in order. Apamarga, resin, bark of Patala and Alkucha, should be used in the case of Upatataka. There should be a paste, and oil should be cooked with these. Shampaka, Shigru, Putika, goat's fat, and its fat, pig's, cow's, and deer's bile, and ghee, should be mixed. One should apply a paste in the Upudaka, and oil cooked with these. Gouri, Sugandha, Shyama, Ananta, Tanduliyaka, one should apply a paste in the case of Shyava, and oil cooked with these. Patha, Rasanjana, honey, and warm Kanjika, one should apply a paste in the case of Kandu, and oil cooked with these. This oil should be given to one who has become ulcerated, by one who knows. Cooked with Madhuka, milk, Kakoli, Jivaka, etc., the fats of goat, pig, and snake should be used in the case of emaciation. One should apply this paste after removing the Avamanya. Prapaundarika, Madhuka, Samanga, and Dhava, and oil well cooked with these, listen to the treatment for itching. Sahadeva, Vishvadevas, goat's milk with rock salt, with these one should apply an ointment, and oil cooked with these. First, in a sinus, one should cause it to flow by opening it up, then one should have a paste applied by grinding rock salt. Having written it down, having ground it, with the powder of lodhra and jambul, having sprinkled it with milk, one should then purify and heal it. Madhuparni, Madhuka, and Madhuka with honey, an ointment should be given in a sinus, and oil cooked with these. With the five barks, together with Madhuka, ground with those, along with ghee, one should apply a paste to what is burning, with the Jivaka group, along with ghee.
english translation
कर्णबंधन की विभिन्न प्रकार की विधियाँ कुशल लोगों द्वारा जानी जानी चाहिए। उन्हें इस प्रकार लागू किया जाना चाहिए कि वे सबसे उपयुक्त हों। "कर्ण के रोगों के लिए, मैं फिर से बोलूंगा, हे सुश्रुत! जब वात, पित्त और कफ इन तीनों का कर्णपटल में विकार होता है, तो विभिन्न प्रकार के दर्द उत्पन्न होते हैं, या तो अलग-अलग या संयोजन में। वात प्रकार के कर्ण रोग में सूजन, सुन्नता और फुंसियां होती हैं। पित्त प्रकार में जलन, फुंसियां, सूजन और पस का बहना होता है। कफ प्रकार में खुजली, सूजन, सुन्नता और भारीपन होता है। और दोषों के अनुसार परीक्षण करके, उन्हें sudation, massage, sprinkling, ointments, bloodletting, और उपयुक्त पोषक आहार से इलाज किया जाना चाहिए। जो इसको जानता है, वही दोषों के इलाज के लिए योग्य है। अब मैं कर्ण-पटल के रोगों को उनके नाम और लक्षणों के अनुसार वर्णन करूंगा। रोग हैं: उत्पातक, उत्पुटक, श्यामा, अत्यधिक खुजली, अवमन्थ, कंडूको, ग्रंथिका, जम्बुला, और बहने वाला और जलन वाला। इनका इलाज क्रम से सुनें। अपामार्ग, रेजिन, पटला और आल्कुचा की छाल का उपयोग उत्पातक के मामले में किया जाना चाहिए। एक लेप बनाना चाहिए, और तेल को इनसे पकाना चाहिए। शाम्पाक, शिग्रू, पुटिका, बकरी का मांस और उसका मांस, सूअर, गाय, और हिरण की पित्त, और घी मिलाना चाहिए। उपुडका के मामले में एक लेप लगाना चाहिए, और तेल को इनसे पकाना चाहिए। गौरी, सुगंधा, श्यामा, अनंत, तंडुलियक, एक लेप लगाना चाहिए श्यावा के मामले में, और तेल को इनसे पकाना चाहिए। पाठा, रसंजना, शहद, और गर्म कंजीका, कंडू के मामले में एक लेप लगाना चाहिए, और तेल को इनसे पकाना चाहिए। यह तेल उस व्यक्ति को देना चाहिए जो अल्सरित हो चुका है, जो जानता है। माधुका, दूध, काकौली, जीवक आदि के साथ पकाए गए, बकरी, सूअर, और साँप की चरबी का उपयोग पतलेपन के मामले में किया जाना चाहिए। इस लेप को लगाने से पहले अवमन्थ को हटा देना चाहिए। प्रपौंडरीका, माधुका, समंगा, और धव, और इनसे अच्छी तरह से पकाया गया तेल, खुजली के लिए इलाज सुनें। सहदेव, विश्वदेव, बकरी का दूध और काला नमक, इनसे एक लेप लगाना चाहिए, और तेल को इनसे पकाना चाहिए। पहले, एक साइनस में, उसे खोलकर बहने के लिए कहना चाहिए, फिर एक लेप लगाना चाहिए, जिसे काले नमक से पीसा जाए। इसे लिखकर, पीसकर, लोथ्रा और जम्बुल के पाउडर के साथ, दूध से छिड़क कर, उसे शुद्ध और ठीक करना चाहिए। मधुपर्णी, माधुका, और मधुपर्णी के साथ शहद, एक साइनस में लेप देना चाहिए, और तेल को इनसे पकाना चाहिए। पाँच छालों के साथ, माधुका को पिसकर, घी के साथ, एक लेप जलन वाले हिस्से पर लगाना चाहिए, जिवक समूह के साथ, और घी के साथ।
hindi translation
amitAH karNabandhAstu vijJeyAH kuzalairiha | yo yathA suviziSTaH syAttaM tathA viniyojayet | (karNapAlyAmayAnnRRNAM punarvakSyAmi suzruta! | karNapAlyAM prakupitA vAtapittakaphAstrayaH(1) ||26|| dvidhA vA'pyatha saMsRSTAH kurvanti vividhA rujaH | visphoTaH stabdhatA zophaH pAlyAM doSe tu vAtike(2) ||26|| dAhavisphoTajananaM zophaH pAkazca paittike | kaNDUH sazvayathuH stambho gurutvaM ca kaphAtmake(3) ||26|| yathAdoSaM ca saMzodhya kuryAtteSAM cikitsitam | svedAbhyaGgaparISekaiH pralepAsRgvimokSaNaiH(4) ||26|| mRdvIM kriyAM bRMhaNIyairyathAsvaM bhojanaistathA | ya evaM vetti doSANAM cikitsAM kartumarhati(5) ||26|| ata UrdhvaM nAmaliGgairvakSye pAlyAmupadravAn | utpATakazcotpuTakaH zyAvaH kaNDUyuto bhRzam(6) ||26|| avamanthaH sakaNDUko granthiko jambulastathA | srAvI ca dAhavAMzcaiva zRNveSAM kramazaH kriyAm(7) ||26|| apAmArgaH sarjarasaH pATalAlakucatvacau | utpATake pralepaH syAttailamebhizca pAcayet(8) ||26|| zampAkazigrupUtIkAn godhAmedo'tha tadvasAm | vArAhaM gavyamaiNeyaM pittaM sarpizca saMsRjet(9) ||26|| lepamutpuTake dadyAttailamebhizca sAdhitam | gaurIM sugandhAM sazyAmAmanantAM taNDulIyakam(10) ||26|| zyAve pralepanaM dadyAttailamebhizca sAdhitam | pAThAM rasAJjanaM kSaudraM tathA syAduSNakAJjikam(11) ||26|| dadyAllepaM sakaNDUke tailamebhizca sAdhitam | vraNIbhUtasya deyaM syAdidaM tailaM vijAnatA(12) ||26|| madhukakSIrakAkolIjIvakAdyairvipAcitam | godhAvarAhasarpANAM vasAH syuH kRtabRMhaNe(13) ||26|| pralepanamidaM dadyAdavasicyAvamanthake | prapauNDarIkaM madhukaM samaGgAM dhavameva ca(14) ||26|| tailamebhizca sampakvaM zRNu kaNDUmataH kriyAm | sahadevA vizvadevA ajAkSIraM sasaindhavam | etairAlepanaM dadyAttailamebhizca sAdhitam(15) ||26|| granthike guTikAM pUrvaM srAvayedavapATya tu | tataH saindhavacUrNaM tu ghRSTvA lepaM pradApayet(16) ||26|| likhitvA tatsrutaM ghRSTvA cUrNairlodhrasya jambule | kSIreNa pratisAryainaM zuddhaM saMropayettataH(17) ||26|| madhuparNI madhUkaM ca madhukaM madhunA saha | lepaH srAviNi dAtavyastailamebhizca sAdhitam(18) ||26|| paJcavalkaiH samadhukaiH piSTaistaizca ghRtAnvitaiH | jIvakAdyaiH sasarpiSkairdahyamAnaM pralepayet)(19) ||26||
hk transliteration by SanscriptSushruta Samhita
Progress:21.9%
अमिताः कर्णबन्धास्तु विज्ञेयाः कुशलैरिह | यो यथा सुविशिष्टः स्यात्तं तथा विनियोजयेत् | (कर्णपाल्यामयान्नॄणां पुनर्वक्ष्यामि सुश्रुत! | कर्णपाल्यां प्रकुपिता वातपित्तकफास्त्रयः(१) ||२६|| द्विधा वाऽप्यथ संसृष्टाः कुर्वन्ति विविधा रुजः | विस्फोटः स्तब्धता शोफः पाल्यां दोषे तु वातिके(२) ||२६|| दाहविस्फोटजननं शोफः पाकश्च पैत्तिके | कण्डूः सश्वयथुः स्तम्भो गुरुत्वं च कफात्मके(३) ||२६|| यथादोषं च संशोध्य कुर्यात्तेषां चिकित्सितम् | स्वेदाभ्यङ्गपरीषेकैः प्रलेपासृग्विमोक्षणैः(४) ||२६|| मृद्वीं क्रियां बृंहणीयैर्यथास्वं भोजनैस्तथा | य एवं वेत्ति दोषाणां चिकित्सां कर्तुमर्हति(५) ||२६|| अत ऊर्ध्वं नामलिङ्गैर्वक्ष्ये पाल्यामुपद्रवान् | उत्पाटकश्चोत्पुटकः श्यावः कण्डूयुतो भृशम्(६) ||२६|| अवमन्थः सकण्डूको ग्रन्थिको जम्बुलस्तथा | स्रावी च दाहवांश्चैव शृण्वेषां क्रमशः क्रियाम्(७) ||२६|| अपामार्गः सर्जरसः पाटलालकुचत्वचौ | उत्पाटके प्रलेपः स्यात्तैलमेभिश्च पाचयेत्(८) ||२६|| शम्पाकशिग्रुपूतीकान् गोधामेदोऽथ तद्वसाम् | वाराहं गव्यमैणेयं पित्तं सर्पिश्च संसृजेत्(९) ||२६|| लेपमुत्पुटके दद्यात्तैलमेभिश्च साधितम् | गौरीं सुगन्धां सश्यामामनन्तां तण्डुलीयकम्(१०) ||२६|| श्यावे प्रलेपनं दद्यात्तैलमेभिश्च साधितम् | पाठां रसाञ्जनं क्षौद्रं तथा स्यादुष्णकाञ्जिकम्(११) ||२६|| दद्याल्लेपं सकण्डूके तैलमेभिश्च साधितम् | व्रणीभूतस्य देयं स्यादिदं तैलं विजानता(१२) ||२६|| मधुकक्षीरकाकोलीजीवकाद्यैर्विपाचितम् | गोधावराहसर्पाणां वसाः स्युः कृतबृंहणे(१३) ||२६|| प्रलेपनमिदं दद्यादवसिच्यावमन्थके | प्रपौण्डरीकं मधुकं समङ्गां धवमेव च(१४) ||२६|| तैलमेभिश्च सम्पक्वं शृणु कण्डूमतः क्रियाम् | सहदेवा विश्वदेवा अजाक्षीरं ससैन्धवम् | एतैरालेपनं दद्यात्तैलमेभिश्च साधितम्(१५) ||२६|| ग्रन्थिके गुटिकां पूर्वं स्रावयेदवपाट्य तु | ततः सैन्धवचूर्णं तु घृष्ट्वा लेपं प्रदापयेत्(१६) ||२६|| लिखित्वा तत्स्रुतं घृष्ट्वा चूर्णैर्लोध्रस्य जम्बुले | क्षीरेण प्रतिसार्यैनं शुद्धं संरोपयेत्ततः(१७) ||२६|| मधुपर्णी मधूकं च मधुकं मधुना सह | लेपः स्राविणि दातव्यस्तैलमेभिश्च साधितम्(१८) ||२६|| पञ्चवल्कैः समधुकैः पिष्टैस्तैश्च घृतान्वितैः | जीवकाद्यैः ससर्पिष्कैर्दह्यमानं प्रलेपयेत्)(१९) ||२६||
sanskrit
The various types of ear-binding should be known by the skilled ones here. One should employ them in such a way that they are most suitable. "For people with ear diseases, I will speak again, O Sushruta! The three - vata, pitta and kapha - when aggravated in the ear-lobe, cause various kinds of pain, either separately or in combination. In vata-type ear-lobe disease, there is swelling, numbness, and pustules. In pitta-type, there is burning sensation, pustules, swelling, and suppuration. In kapha-type, there is itching, swelling, numbness, and heaviness. And having examined according to the doshas, one should treat them with sudation, massage, sprinkling, ointments, bloodletting, and mild treatment with nourishing foods as appropriate. One who knows this is fit to perform the treatment of doshas. Hereafter, I will describe the ear-lobe disorders by their names and symptoms. The disorders are: utpataka, utputaka, shyama, excessively itchy, avamantha, kanduko, granthika, jambula, and the oozing one, and the burning one. Listen to their treatment in order. Apamarga, resin, bark of Patala and Alkucha, should be used in the case of Upatataka. There should be a paste, and oil should be cooked with these. Shampaka, Shigru, Putika, goat's fat, and its fat, pig's, cow's, and deer's bile, and ghee, should be mixed. One should apply a paste in the Upudaka, and oil cooked with these. Gouri, Sugandha, Shyama, Ananta, Tanduliyaka, one should apply a paste in the case of Shyava, and oil cooked with these. Patha, Rasanjana, honey, and warm Kanjika, one should apply a paste in the case of Kandu, and oil cooked with these. This oil should be given to one who has become ulcerated, by one who knows. Cooked with Madhuka, milk, Kakoli, Jivaka, etc., the fats of goat, pig, and snake should be used in the case of emaciation. One should apply this paste after removing the Avamanya. Prapaundarika, Madhuka, Samanga, and Dhava, and oil well cooked with these, listen to the treatment for itching. Sahadeva, Vishvadevas, goat's milk with rock salt, with these one should apply an ointment, and oil cooked with these. First, in a sinus, one should cause it to flow by opening it up, then one should have a paste applied by grinding rock salt. Having written it down, having ground it, with the powder of lodhra and jambul, having sprinkled it with milk, one should then purify and heal it. Madhuparni, Madhuka, and Madhuka with honey, an ointment should be given in a sinus, and oil cooked with these. With the five barks, together with Madhuka, ground with those, along with ghee, one should apply a paste to what is burning, with the Jivaka group, along with ghee.
english translation
कर्णबंधन की विभिन्न प्रकार की विधियाँ कुशल लोगों द्वारा जानी जानी चाहिए। उन्हें इस प्रकार लागू किया जाना चाहिए कि वे सबसे उपयुक्त हों। "कर्ण के रोगों के लिए, मैं फिर से बोलूंगा, हे सुश्रुत! जब वात, पित्त और कफ इन तीनों का कर्णपटल में विकार होता है, तो विभिन्न प्रकार के दर्द उत्पन्न होते हैं, या तो अलग-अलग या संयोजन में। वात प्रकार के कर्ण रोग में सूजन, सुन्नता और फुंसियां होती हैं। पित्त प्रकार में जलन, फुंसियां, सूजन और पस का बहना होता है। कफ प्रकार में खुजली, सूजन, सुन्नता और भारीपन होता है। और दोषों के अनुसार परीक्षण करके, उन्हें sudation, massage, sprinkling, ointments, bloodletting, और उपयुक्त पोषक आहार से इलाज किया जाना चाहिए। जो इसको जानता है, वही दोषों के इलाज के लिए योग्य है। अब मैं कर्ण-पटल के रोगों को उनके नाम और लक्षणों के अनुसार वर्णन करूंगा। रोग हैं: उत्पातक, उत्पुटक, श्यामा, अत्यधिक खुजली, अवमन्थ, कंडूको, ग्रंथिका, जम्बुला, और बहने वाला और जलन वाला। इनका इलाज क्रम से सुनें। अपामार्ग, रेजिन, पटला और आल्कुचा की छाल का उपयोग उत्पातक के मामले में किया जाना चाहिए। एक लेप बनाना चाहिए, और तेल को इनसे पकाना चाहिए। शाम्पाक, शिग्रू, पुटिका, बकरी का मांस और उसका मांस, सूअर, गाय, और हिरण की पित्त, और घी मिलाना चाहिए। उपुडका के मामले में एक लेप लगाना चाहिए, और तेल को इनसे पकाना चाहिए। गौरी, सुगंधा, श्यामा, अनंत, तंडुलियक, एक लेप लगाना चाहिए श्यावा के मामले में, और तेल को इनसे पकाना चाहिए। पाठा, रसंजना, शहद, और गर्म कंजीका, कंडू के मामले में एक लेप लगाना चाहिए, और तेल को इनसे पकाना चाहिए। यह तेल उस व्यक्ति को देना चाहिए जो अल्सरित हो चुका है, जो जानता है। माधुका, दूध, काकौली, जीवक आदि के साथ पकाए गए, बकरी, सूअर, और साँप की चरबी का उपयोग पतलेपन के मामले में किया जाना चाहिए। इस लेप को लगाने से पहले अवमन्थ को हटा देना चाहिए। प्रपौंडरीका, माधुका, समंगा, और धव, और इनसे अच्छी तरह से पकाया गया तेल, खुजली के लिए इलाज सुनें। सहदेव, विश्वदेव, बकरी का दूध और काला नमक, इनसे एक लेप लगाना चाहिए, और तेल को इनसे पकाना चाहिए। पहले, एक साइनस में, उसे खोलकर बहने के लिए कहना चाहिए, फिर एक लेप लगाना चाहिए, जिसे काले नमक से पीसा जाए। इसे लिखकर, पीसकर, लोथ्रा और जम्बुल के पाउडर के साथ, दूध से छिड़क कर, उसे शुद्ध और ठीक करना चाहिए। मधुपर्णी, माधुका, और मधुपर्णी के साथ शहद, एक साइनस में लेप देना चाहिए, और तेल को इनसे पकाना चाहिए। पाँच छालों के साथ, माधुका को पिसकर, घी के साथ, एक लेप जलन वाले हिस्से पर लगाना चाहिए, जिवक समूह के साथ, और घी के साथ।
hindi translation
amitAH karNabandhAstu vijJeyAH kuzalairiha | yo yathA suviziSTaH syAttaM tathA viniyojayet | (karNapAlyAmayAnnRRNAM punarvakSyAmi suzruta! | karNapAlyAM prakupitA vAtapittakaphAstrayaH(1) ||26|| dvidhA vA'pyatha saMsRSTAH kurvanti vividhA rujaH | visphoTaH stabdhatA zophaH pAlyAM doSe tu vAtike(2) ||26|| dAhavisphoTajananaM zophaH pAkazca paittike | kaNDUH sazvayathuH stambho gurutvaM ca kaphAtmake(3) ||26|| yathAdoSaM ca saMzodhya kuryAtteSAM cikitsitam | svedAbhyaGgaparISekaiH pralepAsRgvimokSaNaiH(4) ||26|| mRdvIM kriyAM bRMhaNIyairyathAsvaM bhojanaistathA | ya evaM vetti doSANAM cikitsAM kartumarhati(5) ||26|| ata UrdhvaM nAmaliGgairvakSye pAlyAmupadravAn | utpATakazcotpuTakaH zyAvaH kaNDUyuto bhRzam(6) ||26|| avamanthaH sakaNDUko granthiko jambulastathA | srAvI ca dAhavAMzcaiva zRNveSAM kramazaH kriyAm(7) ||26|| apAmArgaH sarjarasaH pATalAlakucatvacau | utpATake pralepaH syAttailamebhizca pAcayet(8) ||26|| zampAkazigrupUtIkAn godhAmedo'tha tadvasAm | vArAhaM gavyamaiNeyaM pittaM sarpizca saMsRjet(9) ||26|| lepamutpuTake dadyAttailamebhizca sAdhitam | gaurIM sugandhAM sazyAmAmanantAM taNDulIyakam(10) ||26|| zyAve pralepanaM dadyAttailamebhizca sAdhitam | pAThAM rasAJjanaM kSaudraM tathA syAduSNakAJjikam(11) ||26|| dadyAllepaM sakaNDUke tailamebhizca sAdhitam | vraNIbhUtasya deyaM syAdidaM tailaM vijAnatA(12) ||26|| madhukakSIrakAkolIjIvakAdyairvipAcitam | godhAvarAhasarpANAM vasAH syuH kRtabRMhaNe(13) ||26|| pralepanamidaM dadyAdavasicyAvamanthake | prapauNDarIkaM madhukaM samaGgAM dhavameva ca(14) ||26|| tailamebhizca sampakvaM zRNu kaNDUmataH kriyAm | sahadevA vizvadevA ajAkSIraM sasaindhavam | etairAlepanaM dadyAttailamebhizca sAdhitam(15) ||26|| granthike guTikAM pUrvaM srAvayedavapATya tu | tataH saindhavacUrNaM tu ghRSTvA lepaM pradApayet(16) ||26|| likhitvA tatsrutaM ghRSTvA cUrNairlodhrasya jambule | kSIreNa pratisAryainaM zuddhaM saMropayettataH(17) ||26|| madhuparNI madhUkaM ca madhukaM madhunA saha | lepaH srAviNi dAtavyastailamebhizca sAdhitam(18) ||26|| paJcavalkaiH samadhukaiH piSTaistaizca ghRtAnvitaiH | jIvakAdyaiH sasarpiSkairdahyamAnaM pralepayet)(19) ||26||
hk transliteration by Sanscript