सन्तापदुःखजनको न विधिः कदाचित् सन्तापयोगजनितं न मनः कदाचित्। यस्मादहतिरियं न च मे कदाचित् ज्ञानामृतं समरसं गगनोपमोऽहम् ॥१५॥
I never performed any action which could generate anguish and misery. I never had a mind which could function by the contact of pain and pleasure. I have no source of ego in me. I am Existence-Knowledge-Bliss and boundless as space.
santApaduHkhajanako na vidhiH kadAcit santApayogajanitaM na manaH kadAcit| yasmAdahatiriyaM na ca me kadAcit jJAnAmRtaM samarasaM gaganopamo'ham ||15||