1.
अध्यायः १
adhyAyaH 1
2.
अध्यायः २
adhyAyaH 2
3.
अध्यायः ३
adhyAyaH 3
4.
अध्यायः ४
adhyAyaH 4
5.
अध्यायः ५
adhyAyaH 5
6.
अध्यायः ६
adhyAyaH 6
7.
अध्यायः ७
adhyAyaH 7
8.
अध्यायः ८
adhyAyaH 8
9.
अध्यायः ९
adhyAyaH 9
10.
अध्यायः १०
adhyAyaH 10
11.
अध्यायः ११
adhyAyaH 11
12.
अध्यायः १२
adhyAyaH 12
13.
अध्यायः १३
adhyAyaH 13
14.
अध्यायः १४
adhyAyaH 14
15.
अध्यायः १५
adhyAyaH 15
16.
अध्यायः १६
adhyAyaH 16
17.
अध्यायः १७
adhyAyaH 17
18.
अध्यायः १८
adhyAyaH 18
19.
अध्यायः १९
adhyAyaH 19
20.
अध्यायः २०
adhyAyaH 20
21.
अध्यायः २१
adhyAyaH 21
22.
अध्यायः २२
adhyAyaH 22
23.
अध्यायः २३
adhyAyaH 23
24.
अध्यायः २४
adhyAyaH 24
25.
अध्यायः २५
adhyAyaH 25
26.
अध्यायः २६
adhyAyaH 26
27.
अध्यायः २७
adhyAyaH 27
28.
अध्यायः २८
adhyAyaH 28
29.
अध्यायः २९
adhyAyaH 29
30.
अध्यायः ३०
adhyAyaH 30
31.
अध्यायः ३१
adhyAyaH 31
32.
अध्यायः ३२
adhyAyaH 32
33.
अध्यायः ३३
adhyAyaH 33
•
अध्यायः ३४
adhyAyaH 34
Progress:99.4%
26
विष्णुरुवाच ।। वाच्यं किं मे त्वदग्रे वै ह्यन्तर्यामी त्वमास्थितः ।। तथापि कथ्यते नाथ तव शासनगौरवात्।। २६।।
Viṣṇu said:— What is there to be mentioned to you? You are the immanent soul. Still, O Lord, I mention the same with due deference to your behest.
english translation
viSNuruvAca || vAcyaM kiM me tvadagre vai hyantaryAmI tvamAsthitaH || tathApi kathyate nAtha tava zAsanagauravAt|| 26||
27
दैत्यैश्च पीडितं विश्वं सुखं नो नस्सदा शिव ।। दैत्यान्हंतुं मम स्वामिन्स्वायुधं न प्रवर्त्तते।। २७।।
O Sadāśiva, the entire universe is afflicted by the Daityas. We have no pleasure at all. Our weapons are in effectual in killing the Daityas.
daityaizca pIDitaM vizvaM sukhaM no nassadA ziva || daityAnhaMtuM mama svAminsvAyudhaM na pravarttate|| 27||
28
किं करोमि क्व गच्छामि नान्यो मे रक्षकः परः।। अतोऽहं परमेशान शरणं त्वां समागतः ।। २८।।
What shall I do? Where shall I go? I have no greater saviour than you. O lord, I seek refuge in you.
kiM karomi kva gacchAmi nAnyo me rakSakaH paraH|| ato'haM paramezAna zaraNaM tvAM samAgataH || 28||
29
सूत उवाच ।। इत्युक्त्वा च नमस्कृत्य शिवाय परमात्मने।। स्थितश्चैवाग्रतश्शंभोः स्वयं च पुरुपीडितः।। २९।।
Sūta said:— After saying this he stood in affliction and bowed to Śiva, the supreme soul.
sUta uvAca || ityuktvA ca namaskRtya zivAya paramAtmane|| sthitazcaivAgratazzaMbhoH svayaM ca purupIDitaH|| 29||
30
सूत उवाच ।। इति श्रुत्वा वचो विष्णोर्देवदेवो महेश्वरः ।। ददौ तस्मै स्वकं चक्रं तेजोराशिं सुदर्शनम्।। ३०।।
On hearing these words of Viṣṇu, Śiva, the lord of gods, gave him his discus Sudarśana shining with the mass of splendour.
sUta uvAca || iti zrutvA vaco viSNordevadevo mahezvaraH || dadau tasmai svakaM cakraM tejorAziM sudarzanam|| 30||
Chapter 34
Verses 21-25
Verses 31-35
Library
Shiva Purana
Koṭirudra-Saṃhitā
verses
verse
sanskrit
translation
english